Jaký byl rok tedy 2011? Dá se říct, že byl úspěšný. „Z našich výkonů v roce 2011 mám dobrý pocit. Oproti loňské sezoně jsme odehráli kvalitnější zápasy a s výsledky jsem spokojený,“ zhodnotil období od září do prosince roku 2011 vedoucí družstva Vratislav Šístek. Jediné s čím nebyl spokojený, je návštěvnost zápasů. „Nevím, co je toho příčinou, ale situace je podobná v celé Evropě. Naše účast ve VTB lize i Eurocupu přinesla a především ještě přinese nejkvalitnější týmy, které kdy v Nymburce hrály,“ hledí s nadějí do prvních dvou měsíců roku 2012 Šístek. Do Čech míří Valencia, Gravelines nebo CSKA Moskva i se svou největší hvězdou Kirilenkem, už za týden vynikající družstvo Spartaku Petrohrad nebo Lietuvos Rytas koncem ledna. „Když na Petrohrad nepřijde alespoň tisícovka fanoušků, bude to ostuda,“ říká s trochou nejistoty v hlase Šístek.

Sezona 2011/12 začala pro Nymburk v polovině srpna. Připomeňme si, že začátek nebyl nikterak růžový. Doslova pár dní před příletem měl autonehodu Eugene Lawrence a jeho o týden opožděný přílet ještě zkomplikoval hurikán Irene na východním pobřeží USA. Horší zprávou bylo zranění Chrise Monroa, který měl být jedním ze stěžejních hráčů. „Museli jsme vydat hodně energie na výběr hráče na jeho pozici,“ říká muž, který společně s trenéry o nových posilách jednal, Michal Ježdík, nový sportovní ředitel. Krom toho se zpočátku k týmu nepřipojil Mike Lenzly, který reprezentoval Velkou Británii na ME. Přes všechny tyto komplikace se podařilo plán přípravy naplnit, doplnit a zapracovat do sestavy i další hráče Adriana Abramse nebo Šime Špralju.

Ostrý start do sezony obstaralo utkání českého a slovenského mistra a hned poté kvalifikace o Euroligu v Belgii. Po dvou vítězstvích prohra v rozhodujícím zápase s pořádajícím Charleroi. „S odstupem času vidím, jak hrozně blízko jsme Eurolize byli,“ vzpomíná Michal Ježdík. Stínem turnaje bylo skoro dvouměsíční zranění Drewa Naymicka. S kladným dojmem z turnaje se ztotožnil i Vráťa Šístek: „Vstoupili jsme do povědomí evropských týmů, i když jsme do Belgie nejeli jako favoriti. Myslím, že to byl dobrý odrazový můstek pro začátek sezony.“

Po dobře zvládnuté kvalifikaci přišel pád v Děčíně v Mattoni NBL. Jen velcí pamětníci pamatují, kdy Nymburk prohrál tak výrazným rozdílem. Jediná porážka nám vlastně pomohla. „Díky za ni,“ prohlásil zpětně Michal Ježdík a hned přidal vysvětlení: „Porážka nám nastavila zrcadlo, že se musíme koncentrovat na všechny zápasy ve všech soutěžích a v každé minutě.“ Spokojenost s Mattonkou vládne i u vedoucího týmu: „Všechna utkání jsme vyhrávali s přehledem a to ještě klíčoví hráči odpočívali.“ S osmnácti výhrami nelze nic jiného než souhlasit a rozdíl v průměrném skóre zápasů 89,7:66,7 jeho slova jen potvrzuje.

Podruhé jsme na mezinárodní scénu vypluli na parníku jménem VTB United League. „Soutěž je perfektně připravená a zápasy jsou ještě na vyšší úrovni, než jsme předpokládali,“ všímá si Šístek. „VTB je jako celek silnější než Eurocup. Vidíme obrovskou sílu východoevropského basketbalu i finanční jistotu našich soupeřů,“ vyjádřil se pochvalně o lize Michal Ježdík. Sice jsme ve VTB lize prohráli více zápasů, než vyhráli, ale doma jsme hráli pouze dvě utkání. „V kontextu s programem, který máme a na rozdíl od mnohých ostatních týmů, jsme neměli ani jeden propadák, aby rozdíl ve skóre byl alarmující,“ připomněl Michal Ježdík skutečnost, která by mohla v zrcadle strohých výsledků zapadnout. „Myslím, že je to do druhé poloviny dobrý odrazový můstek,“ dodal Ježdík. Malou kaňku na jinak vynikající soutěži spatřuje Vráťa Šístek jen v cestování: „Přelety jsou dlouhé, musíme bojovat s adaptací v časových pásmech, ale v optimismu mě drží, že druhá polovina soutěže se odehraje především v Nymburce.“

V Eurocupu jsme odehráli zatím jen šest zápasů základní skupiny a podle očekávání jsme postoupili do skupiny LAST16. Postupem jsme splnili první cíl sezony, musíme si však přiznat, že složení skupiny tomu nahrávalo. „Potvrdit roli favorita není jednoduché. V naší skupině, kromě Groningenu, však byl každý tým schopen využít slabé chvíle soupeře. Stejně jako nás jednou nachytal Rudupis v domácím zápase,“ zhodnotil Michal Ježdík.

z toho: NBL: 19 (18/1), EC: 6 (5/1), VTB: 8 (3/5), kvalifikace o EL: 3 (2/1)

Jeden zápas v průměru každých 58 hodin! (necelého 2,5 dne)

Nejlepší střelci NBL (celkově): Wilson 215, Benda 171, Palyza 157, Sokolovský 156, Pumprla 145

Nejlepší střelci EC (průměr na zápas): Simmons 14,3| Abrams 12,2| Pumprla 11,6| Benda 11,2

Nejlepší střelci VTB (průměr na zápas): Simmons 19,5 | Wilson 13,0| Pumprla 9,0| Lawrence 7,8| Benda 7,1