Domácí družstvo USK v průběhu zápasu vedlo jen v prvních pěti minutách o jeden až dva body a až do konce první čtvrtiny se tým USK bodově držel. Hned na úvod jsme udeřili zbraní, kterou v mnoha zápasech deptalo USK své soupeře – střelbou z perimetru. První dvě trojky měly stejného autora Lukáše Palyzu a náskok se poprvé dostal nad deset bodů. Stariat sice smečovaným košem upravil na rozdíl devíti bodů, ale Lukáš se dalšími pěti body pasoval na nejlepšího střelce utkání. Na svých jedenáct bodů potřeboval něco málo přes tři minuty. Pak předal střelecké žezlo jiným. V průběhu druhé čtvrtiny jsme kromě dobrého útoku předváděli dobré výkony v obraně a zcela jsme dominovali na doskoku. Nejen, že jsme byli lepší na obranném doskoku (20:13), ale také jsme pod košem soupeře získali osm míčů. A to při střelba z pole 40/19 je více než solidní číslo.

Do druhého poločasu už nenastoupil Boris Meno, ale na výkonu domácích to vůbec nebylo znát. Možná naopak. Také naši trenéři dali více prostoru hráčům, kteří neměli tak velké vytížení. Zápas se vyrovnal, naši si udržovali náskok tak, jak potřebovali. Stínem zápasu bylo zranění Mika Taylora, který na konci třetí čtvrtiny podklouzl a střídal. Do konce zápasu seděl na lavičce. Ve čtvrté čtvrtině střídal s bolestivou grimasou také Rado Rančík.