Začátek zápasu nám nevyšel úplně ideálně, první čtvrtina byla trochu v křeči. Na druhou stranu jsme byli 10 dní bez zápasu a ani sebelepší trénink nenahradí zápas. Proto nám chvíli trvalo, než jsme se dostali do tempa.

Zdálo se ti, že jsme měli zpočátku větší výpadky v útoku?

Přesně tak. V obraně to nebylo špatné, tam jsme pracovali výborně po celý zápas. Na začátku jsme se trochu hledali v útoku, kdy jsme nedávali i otevřené střely nebo jsme si sami vybírali tu horší cestu k zakončení. I přesto, že jsme se necítili dobře v útoku, jsme byli před soupeřem. Od poloviny druhé čtvrtiny jsme předváděli stejnou hru jako v předchozích zápasech play-off: rychle dopředu a s příchodem Miljana Pavkoviće jsme byli v útoku nezastavitelní. On rozdával perfektní přihrávky… Ve druhém poločase jsme zcela dominovali a čekali jsme, kdy překonáme stobodovou hranici.

Na začátku se nám dařilo, ale postupem času jsme se začali trápit v útoku – já jsem nebyl schopný se trefit, Ondra (Kohout) se trochu trápil. Kdybychom ještě chvíli vydrželi v nastaveném tempu jako prvních pět minut, byl by rozdíl v poločase kolem deseti bodů. Uvidíme, co bude zítra a jak bude vypadat druhý poločas.  

Při jakémkoliv útoku Nymburka pivot sprintuje dopředu pod náš koš. Když jich mají pět, mohou si dovolit vyrážet tak rychle pod koš. Nymburk dokáže vyvinout obrovský tlak v obraně, my ztratíme míč a už se Nymburk valí do útoku. Je hrozně frustrující, když pak chodí dva na jednoho a ještě si uvědomujeme, že už prostě síly nemáme. Nejhorší je, dívat se útočícím hráčům na záda.

Energii už vám asi nikdo do žil nenapumpuje. Dá se s tím něco udělat?

Musíme se vyvarovat ztrát a mít vyšší úspěšnost střelby. Víme, že v Nymburce nevyhrajeme, ale chceme hrát alespoň důstojnou partii.

Do zápasu jsme nevstoupili podle našich představ. Trochu jsme se hledali. Od páté minuty jsme měli zápas jednoznačně pod kontrolou a navázali jsme na naše čtvrtfinálové a semifinálové výkony. Běhali jsme a Prostějov jsme prostě unavili naší hrou, což byl náš plán. Takhle bychom chtěli hrát i ve zbývajících finálových zápasech.    

Počet diváků, kteří přišli. Myslím, že kulisa byla opravdu finálová a to je jen dobře. Doufám, že se i zítra přijdou lidi podívat. Když to nebude drama, tak alespoň na pěkné akce. Vypadá to, že se jedná o poslední zápas na domácí scéně.

Je jedno, jak dnešní utkání skončilo, pořád vedeme jen 1:0. My musíme k utkání přistoupit stejně jako dnes, agresivně do koše a snažit se dával jednoduché koše. Dneska nám lepilo i z dálky, což bylo pro Prostějov frustrující, protože se zatáhli ke koši, aby nedostávali jednoduché koše, a my jsme je rozstříleli z dálky. Druhý poločas byl v režii Miljana – to byla radost basketbalu, co dneska předváděl. Takový hráč se vidí jen málokdy. Dneska byl jednoznačně nejlepším hráčem na hřišti. I když zápas skončil o padesát a on dal „jen“ dva body, byl tím, kdo diváky v zápase bavil.

Já jsem hrál finále ve Slovinsku a v Belgii a opravdu tenhle zápas patři k těm nejsnazším. Trochu se potvrdilo, co se očekávalo. Prostějov přijel do finálové série unavený, projevilo se to na jejich výkonu a takovou demotivací v poslední čtvrtině. Uvidíme, zda se jim to podaří změnit do zítřka a zbývajících zápasů.

(smích) Ne. Na koukání byl druhý poločas hezký. Miljan měl nádherné přihrávky, byly tam krásné akce. Na soupeři ale bylo vidět, že je zlomený a já mám raději zápasy, kdy je třeba bojovat.

Naběhli jsme do zápasu po deseti dnech a oni hráli, na co jim daly síly. Stíhali s námi běhat a pak už ne.

Dá se do zítřejšího zápasu něco nového připravit?

Cíle budou stejné. Asi ani nebudeme vymýšlet nic jiného. Video před ranním tréninkem máme a asi se podíváme, co bylo na začátku špatně. To odstraníme a zbytek už byl výborný.

Já myslím, že to je individuální. Jsme soutěživí od přírody, ale když vedeš o dvacet, třicet, nedá ti to, abys trochu zvolnil. V Nymburce je to ale trochu jiné než jinde. Pokud chceš hrát, tak vzhledem k vyrovnanosti kádru, musíš hrát na sto procent, jinak tě trenér vystřídá a to nás přirozeně nutí nic nevypouštět.    

Čekáte, že zítra na Prostějovu znát, že dneska odehráli zápas skoro bez střídání?

Bezpochyby to na nich bude znát. Nedokážu si představit, jak by v šesti lidech a navíc po dvou dlouhých sériích před tím, dokázali ve dvou dnech hrát se stejnou energií. Když je tělo unavené, ani hlava nefunguje správně.

Říkal jsi, že rád hraješ. Měnil bys s nějakým prostějovským hráčem?

Neměnil, já jsem rád v Nymburce. Možná někteří mladší kluci mohou hledat motivaci. Mají zaručený prostor na hřišti a mohou ukázat sami sebe. Já jsem rád, že jsem součástí týmu, který vyhrává, a neměnil bych.