Miljan Pavkovič o sobě dal hodně vědět v prvním finálovém zápase, když bavil diváky svými nápaditými asistencemi. Především spolupráce naslepo s Drewem Naymickem vzbuzovala velké ovace a Miljan se o ní před třetím finále v Prostějově rozpovídal v krátkém rozhovoru.

Nejdříve zpátky k prvnímu zápasu finále. Tvoje asistence byly úžasné, jak sis to užíval?

Tohle mě opravdu baví, když můžu spoluhráčům nahrávat do takových pozic. V sobotu to bylo hodně jednoduché, protože kluci mě skvěle sledovali, hlavně naši vysocí hráči se stavěli do takových pozic, že mě už nezbývalo nic jednoduššího, než jim nahrát. Užíval jsem si to jak já, tak i ostatní. A myslím, že i diváci.

Speciálně tvoje souhra s Drewem Naymickem byla úplně naslepo. Secvičujete to nějak spolu, nebo to vyplynulo ze hry?

Na začátku sezony to takové nebylo, protože jsme se navzájem neznali. Po několika měsících, co jsme spolu hráli trénovali a hodně o tom mluvili, začaly tyhle momenty fungovat.

Drew vypadal, že si tvoje pasy hodně vychutnává. Téměř pokaždé, když dostal míč, mocně zasmečoval.

Jasně, tohle chtějí divádi vidět. Jeho smeče jsou neskutečné. On přesně ví, že se má pořád koukat na moje oči. Často také někam přihrávám, ale koukám se jinam. Na začátku pro něj byly moje přihrávky nečekané, ale teč míč už pokaždé chytí.

Oba finálové zápasy v Nymburce byly rozdílné, můžeš je nějak porovnat?

První zápas jsme nezačali úplně nejlépe, ale po pár minutách jsme zpevnili obranu, dali nějaké koše a pak už jsme kontrolovali hru až do konce. V druhém zápase jsme začali špatně a pak jsme v tom hlavně v útoku pokračovali. Obrana byla dobrá, ale v útoku jsme nedávali snadné koše, nešla nám střelba za dva ani za tři body. Naštěstí nás držela obrana. Ve druhé půli jsme se začali zlepšovat i v útoku, ale pořád to nebylo zdaleka takové, jako v prvním zápase.

Co vám říkal kouč v druhém zápase během time outu, který si vzal poté, co Prostějov po úspěšné trojce snížil ve čtvrté čtvrtině na rozdíl 13 bodů? Do konce už nebylo tolik času a vypadalo to na chvíli trochu nebezpečně.

To ano, ale my jsme věděli, že dokážeme zápas kontrolovat. Říkali jsme si ale, že hrajeme asi poslední zápas sezony před našimi fanoušky, takže bychom měli ještě pořádně zabrat. Možná jsme z toho byli trochu nervozni, tedy já byl určitě. Možná to byl ten důvod, proč jsme ten druhý zápas hráli tak špatně.

Už máme jistý mistrovský titul. Jak si myslíš, že pod dojmem toho proběhne poslední zápas v Prostějově?

Přestože už jsme vlastně vyhráli, musíme hrát od začátku rychle a agresivně a pokusit se zahrát, jako první zápas série. Oni to určitě před vlastními fanoušky nezabalí a budou chtít hrát co nejlépe, přestože už jich zbylo jenom šest a mají toho asi plné zuby.