Začali jsme soustředěně a získali jsme na vedení. Zejména v první půli jsme hráli dobře v obraně a dosáhli jsme na třicetibodový náskok. Do druhé poloviny jsme nastoupili hůř. Děčín dobře tlačil na míč, hrál v mnohem vyšším tempu a snadno stáhl nějaké body zpět. My jsme nebyli dost koncentrovaní, nedali jsme některé snadné koše a nedoskakovali. Přišel tedy time out, ve kterém jsme si řekli, co musíme zlepšit. Zbytek zápasu už byl z naší strany v pořádku.

Dalo se očekávat, že si bude chtít Nymburk po středečním utkání v Eurocupu spravit chuť a tak se také stalo. Od začátku bylo vidět obrovské nasazení a agresivita. Nymburk nastartoval dobrý útok. V první čtvrtině dal pět trojek ze šesti, z toho Page tři, a rychle udělal šňůru, která ho dostala do psychické pohody a nás naopak pod mentální tlak. Jeho hráči měli nastavenou hlavu, že budou hrát 40 minut tak, jak Nymburk má hrát. Pro nás to byla obrovská škola. V poločase bylo rozhodnuto, ale nám slouží ke cti, že jsme to nezabalili a odehráli jsme zbytek zápasu se ctí. Kvalita Nymburka, šíře lavičky a individuální dovednosti byly nad naše síly.

Miroslav Soukup …

… byl nejlepším střelcem Děčína s 15 body. „Dal jsem nejvíce košů, protože mě přihrávky spoluhráčů nacházely v dobrých pozicích,“ pochválil za spolupráci parťáky z týmu.  

Dneska jsme nějak nestíhali v obraně a Nymburk nás trestal trojkami. Taky nejméně pět střel dal v poslední vteřině útoku. Nepohlídali jsme si obranný doskok a druhé šance Nymburk nekompromisně trestá. S obranným doskokem je spojená i naše nemožnost jít do rychlého protiútoku a postupný útok proti tak silnému týmu nemá skoro naději na úspěch.

V poločase to vypadalo na ručník, ale nakonec jste se ještě zvedli. Co se stalo?

Důležité bylo, že jsme ubránili a na druhé straně hřiště dali i koš. Bylo z toho pár bodů v řadě a domácí si museli vzít time out. Jenže pak to zase upadlo do stavu ze začátku zápasu.

Řekli jsme si, že nechceme v Nymburce prohrát o šedesát.

… bývalý nymburský hráč hrál v zápase jako vždy na plný plyn, i když se nedařilo. Po utkání, byť jeho tým nedopadl dobře, už byl zase plný úsměvů. Ochotně si o utkání povídal, ale zklamání z jeho slov cítit bylo. „Nymburk respektujeme a mysleli jsme si, že bychom tu mohli odehrát vyrovnanější zápas, než ukazuje skóre po utkání,“  

Mateji, byli jste na úvod zápasu tak překvapení hrou Nymburka?

Na úvod jsme se trochu zasekli. Ale ne proto, že bychom nečekali takovou hru Nymburka, my jsme nehráli, tak jak jsme se dohodli. Z naší strany to byl nepovedený zápas. Teprve ve druhém poločase to bylo podobné hře, kterou se chceme prezentovat. Já jsem rád, že jsme se ani za krajně nepříznivého stavu nevzdali.  

V prvním poločase jste byli hodně neškodní. Co se stalo?

Nevím, my jsme většinou ten tým, který hraje agresivně, rychle dopředu… možná jsme chtěli až moc.

Jak moc vám přibrzdil stav 12:2 na začátku zápasu?

Hodně, my jsme tým, který se potřebuje na začátku chytnout a to se nám nepovedlo.

Mrzí tě více poločasových 55 inkasovaných bodů nebo 36 nastřílených?

Zpočátku Nymburku hodně padalo z dálky. Když jsme se soustředili na jejich obranu perimetru, přišly jejich jednoduché koše z bezprostřední blízkosti. Vůbec jsme nevěděli, jak to zastavit.  

… člen základní pětky byl nejlepším hráčem utkání. Měl stoprocentní střelbu, dal 16 bodů, měl tři doskoky, dva získané míče a tři asistence. I přesto, že nehrál Ilievski, nedostal ani jednou od trenéra pokyn zaskočit na pozici středního rozehrávače. „Už jsem měl připraveno, co budu dneska hrát. Zklamaný jsem nebyl, pokud to není nutné, tuhle pozici nevyhledám. Nechám to raději na profesionálních rozehrávačích nebo na Jurovi (Welsch), který je universál na pozici jedna až čtyři,“ smál se Vojta.  

Vojto, podle výsledku to byl lehký zápas. Bylo to tak i ve skutečnosti?

Každý zápas je lehký, když si ho lehký uděláme. V úvodu utkání nám zápas žádný soupeř neodevzdá. My jsme ale dobře začali a Děčín nám ještě pomohl několika neproměněnými střeleckými pokusy. Brzy jsme vyskočili do výrazného vedení a náskok jsme si pak hlídali až do konce.

Slušnou obranou, jednoduchými koši, zisky a rychlým protiútokem. Rychlý protiútok není letos naše nejsilnější zbraň, ale v tomto zápase jsme ho zvládli praktikovat.

Třetí čtvrtina byl trochu jiný zápas. Co se stalo?

Když je zápas o 35, těžko se člověk nutí do plného výkonu a na tempu se už nic přidat nedalo. Děčínu se prosadil pár body v řadě a my jsme jim to usnadnili tím, že naopak koše dát nedokázali.   

… se dlouho proti svým bývalým spoluhráčům držel na střelecké nule, ale nakonec z toho bylo deset bodů a výborných sedm doskoků. „Na začátku to na mě moc nevycházelo. Až na konci jsme sehráli pár akcí, kde jsem mohl na konci střílet,“ vysvětlil náš podkošový hráč.

Věděli jsme, že Děčínu bude chtít hrát rychle dopředu a v prvním poločase jsme se s tím dobře popasovali. Ve třetí čtvrtině přišla naše nekoncentrovanost, trochu jsme ovadli, hosté snížili ztrátu o deset bodů. V té době jsme se nedrželi taktiky, která nám přinášela úspěch v prvním poločase. Jakmile jsme znovu zapnuli, rozdíl ve skóre se vrátil do původních dimenzí.

Děčín je pověstný svou tvrdostí, ale v prvním poločase se tím neprezentoval. Jak si to vysvětluješ?

Děčín hraje doma jinak než venku. Ze začátku jim chvíli trvalo, než se aklimatizovali na naši úroveň hry. Postupem času se to srovnalo.