„Já jsem vítězný typ. Vyhrál jsem ligu v Izraeli, Pohár EuroChallenge, Ruský pohár, dva tituly tady… Jsem vlastně docela úspěšný,“ smál se Tre.

Doma v Seattlu, odkud pochází, jsou tak zvyklí, že se po sezoně nevrací domů s prázdnou, že by snad musel celé léto za trest sekat před domem trávník, pokud by něco nevyhrál. No… zklamaní by asi byli, ale trávník nám stejně vždycky seká José. To já dělat nebudu,“ zase se při rozhovoru rozesmál.

„Samozřejmě, že nejvíc zklamaný bych byl já. Kolik příležitostí něco vyhrát člověk za kariéru má? Měl by pokaždé udělat maximum, aby vyhrál titul, když už je ta možnost,“ řekl Tre před třetím finále, tedy jen krok od cíle.

Tak se přesně stalo i před druhým finále s Prostějovem, když na předzápasovém rozcvičení hecoval ostatní: „Hrajeme play off, pojďme do toho.“ A když se první poločas týmu nepovedl, vzal za to sám a pomohl vybudovat rozhodující náskok. Ačkoliv může někdy na někoho působit laxně, často vás přesvědčí o opaku.

„Musím poděkovat spoluhráčům, že mi půjčovali balon a nechali mě dát ty body, které pomohly rozhodnout zápas. Když jsem dal tu první střelu na začátku třetí čtvrtiny, tak mě to nastartovalo. Byl to můj první proměněný jumper v zápase. Pak jsem dal dva layupy a začal se na palubovce cítit dobře,“ vrátil se Simmons ještě ke druhému zápasu, v němž však nepomohl jenom body.

„Minulý rok jsem se snažil zapracovat na své obraně a zlepšit se i v této činnosti, protože to považuju za důležité. Celkově zlepšilo moji hru. Samozřejmě mám pak lepší pocit, když takhle pomůžu týmu. Stejně tak to dělají i moji spoluhráči, takže co se týče obrany, nemůžu stát stranou a dívat se. Pokud chci být pro tým důležitým hráčem, musím to dokazovat na obou stranách palubovky,“ uvedl Tre, který ve středu opět udělá maximum pro ukončení sezony. „Je to tak, chci to vyhrát a jet domů za rodinou.“