Musím dát kredit týmu Děčína. Hrál velmi soustředěně. Věděli jsme, že jsou to bojovníci a v zápase to ukázali. V obraně udělali dobrou práci. Máme sice zraněné některé důležité hráče, ale i tak jsme byli hlavně v útoku hodně slabí. Špatně jsme posouvali míč, dělali hodně chyb a neproměňovali jsme v body spoustu dobrých příležitostí i rychlých protiútoků. V poločase jsme měli pouze 23 bodů. Obrana nebyla nejhorší, až na to, že jsme Děčín pouštěli k útočným doskokům. Časem se do naší hry vloudila i nervozita, když jsme nemohli jít do většího vedení. Několikrát jsme měli i štěstí, když soupeř míjel volné střely. Nakonec rozhodla v prodloužení naše zkušenost. Děčín zastavili v obraně a šli jsme do rozhodujícího náskoku. Byl to ale velmi těžký zápas.

Odevzdali jsme důstojný výkon s důstojným výsledkem. Chybělo málo, abychom získali skalp nejcennější. Bohužel se to nepovedlo, nicméně bych chtěl kluky pochválit za bojovnost a za hru. Rozhodlo několik drobných detailů. V prodloužení byl Nymburk produktivnějším týmem. Nám naopak produktivita chyběla. Celkově ale můžeme být spokojení s tím, jak jsme se prezentovali.

Můžeme dnes poděkovat Jurovi (Jiří Welsch – pozn.) za celý zápas. On byl ten, kdo nás hecoval na hřišti i v šatně. On nás tady vzbudil. Body k tomu přidal Garrett a dobrý zápas odehrál taky Luboš Bartoň. Tihle tři byli těmi hlavními oporami, které rozhodly.

Ukolébal vás Děčín svou hrou?

Ne, my jsme byli střelecky impotentní, udělali jsme pár chyb v obraně, nechali je útočně doskakovat. Proto byli celou dobu nad námi.

Děčín nakonec prohrál v prodloužení, i když byl po většinu zápasu bodově nad námi…

To je basket… je to samozřejmě o štěstí a ke konci jsme ho měli asi o trochu více. Oni měli možnost poslední střely, ale Vyovi utekl míč a on šlápl za čáru. Nakonec jsme měli my ještě 1,5 vteřiny na zakončení.

Věřili jste Jirkovi, že dá trojku?

Bylo to těžký zápas. Vyzvedl bych Jirku Welsche, který byl našim mozkem i našimi nohami. 

Udělali jsme si zápas těžký my sami?

Podíl na tom měly oba týmy. Děčín má svou kvalitu a je fakt, že nám v první čtvrtce hodně chyběl doskok. Nebyli jsme schopni získat odražené balóny. Míč létal jinam, než byly naše ruce a díky tomu se z toho vyklubal zápas, jaký jsme pak odehráli.

Co bylo brzdou našeho bezproblémového utkání?

Nepřesná a pomalá hra v útoku. Dobré bylo, že ve druhém poločase byla naše hra rytmičtější. Během třetí čtvrtiny jsme náskok stáhli, pak jsme i vedli, ale zbytečně jsme si to zkomplikovali a v pravý čas jsme vyrovnali… V prodloužení jsme je už dali. 

Jiří Welsch – nymburský kapitán

Tvoje příspěvky k zápasu: trojka, smeč a jak říkal Luboš nohy a mozek týmu. Co mělo podle Tebe největší význam?

Můj nejdůležitější příspěvek se odehrál v poločase v této šatně za zavřenými dveřmi a za zavřenými dveřmi to zůstane.

Ukázali jsme, že nejprve potřebujeme kopnout do zadku, abychom začali hrát pořádně. Nechali jsme se zaskočit týmem, který není talentovanější než my, ale který bojoval a hrál tvrdě jako vždycky. Podle toho taky tři čtvrtiny zápasu vypadaly.

Hubené skóre poločasu bylo dáno naší špatnou hrou nebo jejich dobrou obranou?   

Kombinací obou faktorů. Hráli dobrou obranou, ale my jsme jim to usnadňovali tím, že jsme nedokázali zapojit myšlení a využít jejich agresivity při cloně, kdy zdvojovali. My místo toho, abychom pustili míč z ruky, jsme se utápěli v driblinku. K tomu se přidal i „den blbec“, kdy jsme několikrát zpod koše nedali jasnou střelu.

Rozhodující byla čtvrtá čtvrtina nebo už ta třetí?

Rozhodující byla až poslední čtvrtina normální hrací doby, kdy jsme šli do vedení. Velký význam měla i situace, kdy jsme vedli o čtyři body a pískli Garrettovi faul na z perimetru střílejícího Vyorala. Stál jsem dost blízko, ale myslím si, že to nedovolený zákrok nebyl. K tomu se ještě přidala technická chyba… Nebýt tohoto momentu, vyhráli jsme v normální hrací době.

Tu trojku jsi střílel v časovém presu…

Tam byl pres všeho, nejen času … dostal jsem míč do rohu, času bylo málo, zbývalo jen vystřelit. Když to padne, bude vyrovnáno, když ne, bude třeba konec zápasu.

Bylo to fatální rozhodnutí. Proběhlo ti to, o čem jsi teď mluvil, hlavou, když jsi dostal přihrávku? 

V tu chvíli jsem měl v hlavě jediný úkol: „Vystřel!“ Na přemýšlení nebyl čas.

A jak sis užil smeč v prodloužení?

U nás starších, když dostaneme míč, můžeme se rozběhnout přes půl hřiště, srovnat si krok, tak je z toho i smeč. No a dneska to tak bylo.  (smích)

Luboš Stria – křídlo Děčína, nejlepší střelec týmu 

Z našeho výkonu nemůžeme být úplně zklamaní, jsme zklamaní z výsledku. V obraně jsme mákli, ale nakonec rozhodla šťastná trojky Jirky Welsche z rohu, kterou jsem ještě tečoval…. Takže mám vlastní koš (úsměv). Touhle střelou se to lámalo. Škoda, že jsme neubránili jeden, dva útoky. Dneska byli domácí šťastnější.

Poločasové skóre by se dalo snadno zaměnit za výsledek první čtvrtiny. Co se stalo?

My jsme vsadili na obranu a to stejné udělal Nymburk. My jsme v posledních zápasech v obraně nehráli dobře a museli jsme s tím konečně něco udělat. V prvním poločase nepadaly ani střely z dálky. To byla mizérie.

Tomáš Vyoral – rozehrávač Děčína a druhý nejlepší střelec týmu

Rozhodla koncovka. Vedli jsme o pět bodů, nechali jsme si dát dvojku a trojku. Pak jsem ztratil balón… Nedá se říct, že bychom si to prohráli sami, ale kdybych zvolil lepší střelu nebo si lépe půjčili balón, možná to dopadlo jinak. V prodloužení jsme už neměli tolik sil, protože jsme zápas odehráli v podstatě v sedmi hráčích.