Pokud někdo vkládal do souboje číslo tři v semifinálové série se Svitavami nějaké větší naděje na zdramatizování série, pak jeho představy vzaly za své už brzy po začátku zápasu. K tradičně dobré obraně jsme přidali konečně i dobrou střelbu. Už po první čtvrtině jsme měli na svém kontě dvojnásobek bodů, co domácí a v poločase jsme vedli 55:32.

Střelecky se dařilo především dvěma hráčům. Martin Kříž měl po šesti minutách zápasu deset bodů a celkově pak skončil na osmnácti, čímž si vytvořil letošní maximum v NBL. Na dva body se přiblížil svému absolutnímu maximu v nejvyšší soutěži, kterého dosáhl v dresu Kolína v sezoně 2012/13 v utkání proti Ostravě. Protože Martin v zápase ve Svitavách přidal ještě deset doskoků, připsal si svůj druhý double-double v sezoně. Ten první, za 13 doskoků a 11 bodů, získal v zápase proti Opavě v březnu. Střeleckou fazónu ve střelbě z dálky objevil po zranění také Dardan Berisha, který zásobil ofenzivu Nymburka čtyřmi trojkami z osmi pokusů. Nad deset bodů se ještě dostali Boris Barać a Vojtěch Hruban.

I když Svitavy dokázaly zakončit několik útoků po rychlém přenesení hry, bylo z toho jen pět bodů. Naši hráči byli v tomto směru jako obvykle aktivnější a přineslo jim to skoro pětinásobek bodů. Při jednom takovém útoku si zasmečoval i Dardan Berisha. Asi nejpovedenější dunk se povedl úřadujícímu králi smečařů Kendricku Rayovi, který si troufl, i když pod košem číhal Roseboro.  

Svitavští hráči zapracovali, alespoň soudě ze statistických přehledů, na jednom ze dvou klíčových faktorů z minulých dvou zápasů a to na počtu našich útočných doskoků. V tomto utkání jsme jich měli 11, nejméně ze všech tří zápasů, ale zase na druhou stranu jsme měli padesátiprocentní úspěšnost střelby z pole. V prvních zápasech rozhodovaly i ztráty, těch měli tentokrát domácí čtrnáct, což je jen o patnáct setin horší než dlouhodobý průměr letošní sezony.

Na vývoji zápasu se určitě podepsalo i odstoupení Romana Marka kvůli podvrtnutému kotníku už krátce po začátku zápasu. K němu se přidaly i těžkosti podkošového Brentona Petwaye s ramenem. Na naší straně musel v poslední čtvrtině necelé tři minuty před koncem odstoupit Tomáš Vyoral, když se potkal ve cloně s tělem Roseboroa. Stát se to v ledním hokeji, asi by se strhla nějaká mela. Zákrok to byl zbytečný. Uvidíme, jak se Tomášovo rameno podaří nebo nepodaří na sobotu rozpohybovat. Z hlediska vývoje utkání neměla stopka pro Tomáše žádný význam, i když do Svitav necestoval ani zažívacími problémy paralyzovaný kapitán Pumprla, o Petru Bendovi nemluvě. Možná na tomto místě poznamenejme, že Petr už v pátek dopoledne ztratil šedou ozdobu své nohy.

Utkání se rozhodlo už v prvním poločase. Naše obrana byla zpočátku skoro neřešitelným problémem pro domácí hráče, kteří ztráceli míče a měli těžkosti se uvolnit pro volnou střelu. Svitavy sice daly hned na úvod dvě trojky, ale my jsme dokázali oplatit stejně dvěma trojkami a k tomu jsme přidali ještě širokou plejádu dalších zakončení především z rychlého protiútoku po ziscích nebo obranném doskoku. Po šesti minutách jsme vedli 22:8 a bylo vidět, že jsme pomalu našli i střeleckou fazonu. Svitavy faulovaly naše hráče i při skórování a několik košů s faulem ještě více rozdělovalo skóre obou týmů. Pod deset bodů rozdíl ve skóre už nikdy za zbytek zápasu neklesl i přesto, že se na konci první čtvrtiny rozehrál Smithson.

Úvod druhé čtvrtiny pokračoval podobně, jako skončilo hrací období před tím. Našim se dařilo v útoku a rozdíl ve skóre se už po třech minutách dostal na dostřel k dvacítce. A po dvou volných a čistě proměněných střelách Borise, pochopitelně po souhře celého týmu, jsme tuto hranici překročili. Jediné, co bylo nepříjemné, nikoliv však osudové, že jsme měli už v polovině druhé čtvrtiny pět týmových faulů. Druhou čtvrtinu jsme vyhráli o šest bodů a celkově jsme vedli o 23 bodů 55:32. „Dneska už to na výhru moc nevypadá. Je to o dvacet tři bodů proti Nymburku …. dohrát ten zápas se ctí. Musíme zlepšit obranu, protože jsme doma dostali 55 bodů,“ odpověděl Roman Marko na otázku redaktora TVCOMu v poločase utkání.

Druhá půle už byla ve znamení udržování našeho náskoku. Do poloviny třetí čtvrtiny jsme svůj náskok ještě zvedli na třicet bodů (37:67). Tento rozdíl se udržoval až do konce třetí čtvrtiny. V poslední části jsme opět přešli spíše do úsporného režimu. Nejprve dal trojkou z pravého rohu Dardan a upravil na 44:78, na nejvyšší vedení v zápase. Trochu pochopitelná nekoncentrovanost našeho týmu a několik ztrát znamenalo, že Svitavy poslední čtvrtinu vyhráli o pět bodů, což na konečném skóre moc nezměnilo.

Body: Roseboro 14, Teplý 10, Smithson a Stria 8, Petway a Puršl 7, Kotásek 6, Marko a Jelínek 3, Kerr 2 - Berisha 19, Kříž 18 (10 doskoků), Barać 16, Hruban 13, Bohačík 8, Ray a Peterka 6, Vyoral 5, Lawrence 3, střelba za 2 body: 37/14:34/21, trojky: 37/9:28/10, TH: 18/13:31/22, doskoky: 33:45, asistence: 17:24, ztráty: 14:13, zisky: 5:12, fauly: 22:20, čtvrtiny: 17:34, 15:21, 12:20, 24:19