Když v březnu Česká basketbalová federace zajistila našim reprezentantům speciální oční vyšetření s cílem ještě zlepšit jejich výkonnost, Vojtovi se potvrdilo, co už delší dobu tušil. Že má potíže se zrakem na dálku. 

„Mám jeden a tři čtvrtě a jeden a čtvrt cylindru, což už je docela dost. V nymburské hale jsem to ještě nějak zvládal, ale víceméně na všechny tabule jinde v lize jsem neviděl. Netušil jsem pak, kolik zbývá času a podobně,“ prozradil Hruban po finále novinářům. „Neviděl jsem detaily, hráče jsem ale ještě poznal, barvu dresů taky a balon je velký. S tím takový problém nebyl, třeba s únavou očí a reakční dobou už ale jo,“ připustil.

V minulosti už čočky zkoušel, ale vadily mu, tak hrál bez nich. Než mu pomohli v odborníci z firmy DynaOptic, se kterou ČBF i náš klub spolupracuje. „Mám ještě nějak zakřivenou rohovku, v klasické optice si s tím nevěděli rady. Naštěstí jsem se dostal k těmto klukům a ti mi hodně ve všem pomohli, všechno mi vysvětlili, a když něco nešlo, tak to se mnou nevzdali a vydrželi to až to konce. A doufám, že teď koukají na tu cenu MVP a vidí, že to mělo cenu,“ děkoval na dálku Radovanu Knapovi a jeho týmu, který mimo jiné podobně pomáhá i hokejovému brankáři Šimonovi Hrubcovi.

Zvykání na čočky ale nebylo bez problémů a na Vojtově výkonnosti se to projevilo. Dokonce vypadl ze základní sestavy a v důležitém semifinále s Olomouckem dal jen pět, pak jen tři a dokonce nula bodů. Pak ale přišel čtvrtý zápas a zlom. Trefil pět ze šesti trojek, najížděl do koše, dal 20 bodů a opět byl postrachem obran. 

„Rozdíl, když jsem hrál v čočkách a ne, byl znát. Trochu mě to rozhodilo. Slzely mi oči. Čas na zvykání je 14 dní, ale dostalo mě to z rytmu a potřeboval jsem se chytit. To se povedlo až v posledním zápasem v Prostějově. Nechci to brát jako výmluvu. Teď už je to všechno spravené a doufám, že mi to naopak o hodně víc pomůže, protože jsme byl poměrně dost slepý. Rozdíl je obrovský a vůbec nelituji toho, že jsem to podstoupil,“ dodal.

Že by mu to mohlo pomoci do příštích sezon i pro blížící mistrovství světa, naznačil už ve finále, když nastřílel Děčínu 23, 20 a 13 bodů, dával tři trojky na zápas, k tomu 5,3 doskoku, 1,3 asistence a 2,3 zisku. Oprávněně si tak došel pro cenu pro nejužitečnějšího hráče finálové série. „Je to samozřejmě hezké, je to taková pěkná tečka k titulu. Já jsem si to zasloužil hlavně za první dva zápasy, v posledním už moc ne. Jsem rád, že jsem dokázal pomoct týmu, aby to bylo v pohodě,“ dodal.

Za vrchol sezony ale považuje už semifinále s Olomouckem, které nás trápilo více než Děčín. „Se vším kreditem Děčínu, jeho fanouškům a jak agresivně hráli, tak těžší bylo semifinále. S Olomouckem to bylo předčasné finále. Mělo daleko víc útočného talentu, který se daleko hůř zastavoval. Proti Děčínu jsme věděli, že když se nenecháme seřezat a vyrovnáme se jejich agresivitě, tak už nás nemají čím porazit,“ prohlásil Hruban.

V letošním ročníku Kooperativa NBL se spoluhráči ani jednou neprohrál, přesto nadšený ze sezony není zejména kvůli vyřazení už v základní skupině Ligy mistrů. Věří proto, že v příštím ročníku se povede uspět i na mezinárodní scéně. „V plánu to samozřejmě je, teď je na vedení a trenérovi, jak se bude tým skládat. Doufám, že příští sezona bude lepší než tato. To bylo trošku nešťastné a to bychom nechtěli rozhodně opakovat,“ řekl.

Ještě předtím ho ale čeká s národním týmem mistrovství světa v Číně. „To bude velké. Na to se těšíme jako malí kluci. Trošku samozřejmě s obavou, jak to bude vypadat hned první zápas proti Američanům, ale natěšení převažuje. Je to něco, co se nám povede jednou za život. Příprava začíná koncem července, bude to o tom, abychom už do kempu přišli rozběhaní a připravení. Teď víc než kdy jindy je čas na to si přes léto pořádně zatrénovat,“ dodal Vojta.