Historie má své světlé i tmavé stránky. Dnešním zápasem v Nymburce nám skončila více než čtyřletá série bez porážky na domácí palubovce. Bohužel dnes jsme za soupeřem zaostávali mimo sportovní stránky i ve vůli vítězit. Nechali jsme se zlomit v době, kdy se nám tolik nedařilo, zatímco hosté nás válcovali a trestali za každou chybu. Kromě nadšení pro hru na tom byly Pardubice lépe i se silami. 

Dnes od 18 hodin začíná další, doufejme poslední, zápas semifinálové série. Po relativně hladkém vítězství v prvním kole a vyrovnaném utkání ve druhém se můžeme těšit na dobrý zápas. Pardubice, i když pro ně není snadné hrát v Nymburce, kde ještě nikdy nevyhrály, se rozhodně nevzdají. Co před zápasem říkají oba trenéři, najdete v článku dále.  

Podstatným zlepšením obrany ve druhém poločase jsme rozhodli zápas, který se ve druhé polovině začal vyvíjet lépe pro domácí tým. Po našem úvodním nástupu dokázaly Pardubice srovnat krok a ve druhé čtvrtině využily dobré úspěšnosti střelby za tři body. Našim hráčům se nedařilo tolik v obraně a v některých momentech se také pomalu do defenzivy vraceli. V poločase jsme ztráceli šest bodů a to i díky většímu počtu ztracených míčů. Po změně stran jsme rychle přistupovali k hráčům soupeře, proměnili jsme několik rychlých protiútoků a dokázali jsme také trestat fauly z čáry trestných hodů. 

Za nymburskou střídačkou pozoroval první semifinálový zápas budoucí asistent trenéra Ginzburga Oren Amiel. Orena jste mohli vidět v Nymburce v loňském roce, když vedl společně s Orem tým po dobu absence Muli Katzurina a Ronena Ginzburga, kteří byli na ME v Polsku. Po skončení zápasu jsme mu položili pár otázek.