V letošním roce jsme postoupili v Eurocupu do skupiny LAST 16. Což lze považovat za úspěch, protože základní skupina se stala konečnou například pro všechny tři francouzské týmy nebo pro silný Doněck, Würzburg či Jeruzalém. Ve skupině LAST 16 se nám už tolik nedařilo a naše snahy o vyrovnání maxima v Eurocupu postupem mezi posledních osm týmů pohřbila především nízká úspěšnost střelby za dva body. I přesto, že jsme ve skupině LAST 16 vyhráli pouze jeden zápas, nebyla to naše nejhorší účast v bojích ve skupině posledních šestnácti. Před dvěma lety jsme v této části soutěže nevyhráli ani jedno utkání. Trochu mrzí, že jsme prohráli všechna tři utkání doma, i když jsme dvě z nich měli rozehrávané více než dobře.

O eurocupové sezoně jsme si povídali s trenérem Ronenem Ginzburgem.

Jak byste zhodnotil naši účast v letošním Eurocupu?

V první řadě chci říct, že postup do LAST 16 Eurocupu je úspěch. Mnoha dobrým týmům s velkými rozpočty se to nepodařilo a my musíme být rádi, že jsme to zvládli. Odehráli jsme skvělé zápasy, bohužel některé se povedly o poznání méně. Ve finále to, že jsme se dostali do LAST 16, je úspěch.  

Ve skupině LAST 16 jsme vyhráli jen jeden zápas. Považujete letošní účast v EC za zklamání?

Každý tým chce být vždy lepší, postupovat dál, dostat se do play-off. To se nám letos nepodařilo, ačkoliv cíle takové byly. Přesto nemohu říct, že jsem vyloženě zklamaný.

Jaká byla letos úroveň ve skupinách, ve kterých jsme hráli, v porovnání s loňskou sezonou?

Porovnat kvalitu jednotlivých skupin oproti loňské sezóně je těžké. Naše letošní skupina v LAST 16 byla ale hodně obtížná.

Jak velký byl rozdíl v kvalitě soupeřů v základní skupině a skupině LAST 16?

Kvalita týmů v LAST 16 je tak o 40% větší než v základní skupině. Naše skupina byla velmi těžká. Dva španělské týmy a Riga, která letos hraje ve velkém stylu, to byl tvrdý oříšek.

Je herní styl týmů v Eurocupu rozmanitější než v týmech hrajících VTB ligu?

Velký rozdíl mezi týmy není. Možná španělské týmy hrají trochu jiný styl, hrají velmi agresivně v obraně a tím je jejich hra typická. Celkově ale rozdíly nejsou moc velké, je to stejný basketbal. Ale třeba Adriatická liga byla jiná, styl basketbalu je tam trochu jiný především zapojováním mladých hráčů.

V jakých činnostech jsme nejvíce ztráceli?

Myslím, že v posledních zápasech byla hlavně naše úspěšnost střelby za dva body docela nízká a to nás často v zápase hodně sráželo.

Které vítězství vás nejvíce překvapilo?

Samozřejmě to byla výhra nad Bilbaem na jejich hřišti, před takovou diváckou kulisou. Toho zápasu si cením nejvíce. Pak to byl také zápas v Jeruzalému, to jakým stylem jsme vyhráli v hale, která je hostujícím týmům hodně nepřátelská. Vítězství o 17 bodů bylo vynikající.

Kterého zápasu nejvíce litujete?

Nejvíce lituji zápasu s Rigou, který jsme hráli doma. Ještě tři minuty před koncem jsme vedli, pak jsme udělali velké množství chyb v útoku i obraně, dostali jsme tři trojky za sebou a bylo po zápase. Tato prohra velmi mrzí.

V domácím prostředí jsme prohráli čtyři zápasy ze šesti. Jak si to vysvětlujete?

Vysvětluji si to velmi jednoduše. Hráli jsme proti vynikajícím týmům, některé z nich měly euroligovou kvalitu. Proti Valencii jsme byli velmi blízko vítězství, proti Rize také, ale závěr zápasů jsme vůbec nezvládli. Bylo to asi taky trochu o štěstí, ale hlavně o kvalitě našich soupeřů.

Prohráli jsme posledních pět zápasů. Nemohlo to být způsobeno únavou z velkého množství zápasů?

Před sezónou jsme věděli, že náš program bude velmi náročný. Během roku se nám ale také vystřídali hráči, často jsme měli problémy se zraněními. Do Rigy jsme jeli bez Petra Bendy. Samozřejmě, že hráči museli být unavení, ale základ je kvalita týmů, proti kterým jsme stáli. Dvakrát jsme byli velmi blízko k výhrám, ale nezvládli jsme to.

Jak se na evropském poli etablovali mladíci jako Hruban nebo Pomikálek?

Tohle je to nejlepší, co jsme si z letošního Eurocupu odnesli. Nymburk letos přišel o kvalitní a stabilní české hráče jako byl Křemen a Sokolovský, nečekali jsme, že mladíci Hruban, Pomikálek a Palyza budou tak důležitými a často klíčovými hráči pro tým. Je to skvělá zkušenost pro ně samotné a je to dobře i pro Nymburk. Mají teď mladé zkušené hráče, kteří můžou mít během pár let pozici, jako měl právě Křemen nebo Sokolovský. Všichni ukázali, že jsou schopni hrát na této úrovni a příští rok budou určitě ještě lepší.

Jak se do konečného výsledku v EC promítly neustálé změny kádru? Považujete to za klíčový moment našich výsledků?

Když se v průběhu sezóny ještě k týmu přidal Rado Rančík, odehráli jsme výborné zápasy proti CSKA, Jeruzalému i Kyjevu. Změna, která nás ovlivnila úplně nejvíce, byla ztráta A.J. Abramse. Porazili jsme Kubáň, kde tým táhl právě on, Pak ale odešel a my jsme přišli o důležitého hráče, který dával hodně důležitých bodů, dokázal vzít hru na sebe v důležitých momentech a rozhodovat zápasy. V zápasech s Valencií a Rigou, které jsme těsně ztratili, pak citelně chyběl.

Naše střelba především za dva body nebyla příliš úspěšná. Jak si to vysvětlujete a byla to příčina našeho umístění ve skupině LAST 16?

To jsem říkal už zkraje. Naše úspěšnost střelby za 2 body byla v posledních zápasech nízká, často jsme netrefovali volné, otevřené střely. Nejsem schopný říct, co bylo důvodem.

Jaké poučení jste si odnesl z letošní účasti v Eurocupu?

Jak jsem říkal, já nepovažuji postup do LAST 16 za zklamání. Byla to odlišná sezóna v Eurocupu než ty předchozí, myslím, že nám v koncovkách některých zápasů chybělo i trochu více štěstí.