Jiří Welsch

Mám z utkání trochu smíšené pocity. Je to směsice úlevy, spokojenosti z výhry, menší spokojenosti z předvedené hry a výkonu. Celkově jsou ale pozitivní, protože jsme dosáhli cíle zvítězit a kvalifikovat se do LAST 32.

Laikům se možná nezdálo, že bychom měli být s výkonem nespokojení. Co tedy nebylo zcela správné?

V prvním poločase jsme byli trochu laxní při některých útocích. Mohli jsme si vybudovat větší náskok než dva body před druhým poločasem. Několik přesilových situací končilo ztrátou nebo třeba kroky. Mám pocit, že jsme si zápas komplikovali víc sami, než že by nám ho komplikovali oni.

Který část zápasu byla z naší strany nejkrizovější?

Třetí čtvrtina, kdy jsme si dost zahrávali s ohněm. Už na konci prvního poločasu, místo toho abychom šli do druhého poločasu s osmi, desetibodovým vedením, jsme pokazili závěr. Navíc jsme ještě dostali v poslední vteřině trojku a bylo to jen dva body. Momentum zápasu bylo na straně hostů. Třetí čtvrtina ukázala naši krizi.  

Ale krizi jsme nakonec překonali. Jak se to povedlo?

Ano, krizi jsme překonali. Je potřeba zdůraznit, že jsme hráli třetí zápas v pěti dnech. A jak jsme překonali krizi? Vlastně ani sám nevím. Prostě jsme se vyhecovali k lepšímu výkonu. V závěru rozhodovala vůle, my jsme zápas chtěli (důrazně) vyhrát více než oni.

 

Tvůj výraz obličeje v závěru byl obrazem naštvání nebo únavy?

Všechno dohromady. Zápas trval 45 minut a emoce jdou s každou minutou nahoru a dolu. Když je člověk unavený, hůře se kontrolují. Chvílemi jsem byl frustrovaný, chvílemi naštvaný na nás, protože zápas mohl být pro nás mnohem jednodušší.

V prodloužení jsme nakonec dosáhli na nejvyšší vedení v zápase. Jak si vysvětluješ, že k tomu došlo až v nastaveném čase?

Sevilla hrála s mladým týmem, většina zkušených hráčů seděla na lavičce. V momentě, kdy se nám podařilo vyrovnat v závěrečných vteřinách, dostala se výhoda na naše ruce a nohy. Když zápas dospěl do prodloužení, já už neměl pochyby, že bychom mohli utkání ztratit. Nakonec se to ukázalo a jejich hra se v podstatě rozpadla.

Jak se ti líbila hra Ondry Balvína, který v prvním zápase nedostal moc šancí?

Zahrál velmi dobře, což ale není asi pro nikoho žádné překvapení. Ondra je kvalitní hráč a za předpokladu, že dostane dost prostoru, využije ho. Jeho výška, váha, pohyb kolem koše, doskakování jsou velmi dobré. Jak ho já znám, tak výkyvy jsou způsobeny jeho aktuální koncentrací. Dneska byl soustředěn velice dobře. Dostal prostor, hrálo se v Praze, přijel se španělským týmem a byl hodně motivován se ukázat.

Já bych se nebál říct, že jsme hráli příšerně. Naštěstí Sevilla nehrála o moc lépe, šetřila některé své opory a dovolila nám i přes naši hru zůstat v zápase. Měli jsme štěstí, ale výhra je to, co se počítá.

 

Co bylo na našem výkonu tak špatného?

Nasazení a snaha nám nechyběly, ale bylo to bez energie. Tahali jsme nohy, nemohli jsme se dostat do tempa.

Nesvazovala vás také trochu tíha odpovědnosti?

Trochu nervózní jsme byli, mnohé situace jsme řešili jinak. Některé střely jsme „pro jistotu“ přešli. Zápas možná nebyl tak pěkný, ale potřebovali jsme výhru a tu jsme nakonec uplácali.   

V průběhu 40 minut se nám nepovedlo pozvednout náskok na více než 7 bodů a v prodloužení během půldruhé minuty vedeme o devět. Jak si to vysvětluješ? 

Dokázali jsme trochu vylepšit obranu a na druhé jsme prostě flákli tři trojky. Udělali jsme Seville to, co nám udělalo CSKA v neděli.  

Co vám říkal trenér o posledním time outu? Plánovalo se prodloužení nebo trojka na vítězství?

Byla naplánovaná akce, ale pokud si pamatuji, neřešilo se, zda bude na konci dvojka nebo trojka. Dvojka byla po jistotě, zvlášť když nechali Petra úplně samotného.

Když zápas prošel do prodloužení, byl jsi už klidnější, že ho zvládneme?

Ano, psychická výhoda byla na naší straně. Když pak ještě navíc padly dvě střely z dálky, začal jsem věřit, že to nepustíme.