Vojto, jak vysoko stavíš středeční výkon v Petrohradu?
Odehráli jsme zatím asi náš nejlepší zápas. Dařilo se nám zakončovat akce, vypracovali jsme si hodně volných střel, dobře jsme si půjčovali balon. Od začátku do konce, jsme kontrolovali hru. Byl to prostě náš zápas.

Tobě osobně se povedl dost. Opět si ubránil největší hvězdu soupeře, tentokrát Waltera Hodge.
Neměl nejlepší zápas. Pomohlo také, že když přišel, rychle si udělal fauly. Ale nebyla to jenom moje zásluha. Bránili jsme ho týmově. Sice si udělal svých 15 bodů, ale dařilo se nám ho držet mimo rytmus. Odvedli jsme na něm dobrou práci. Určitě nemohl kontrolovat hru, jak je zvyklý.

V posledních zápasech hrajeme mnohem více týmově. Je to také tím, že Darius a Tre se o hru dělí se spoluhráči více? Vnímáte to takhle vy ostatní?
Oni vědí, že to sami neutáhnou. Muselo se něco změnit. Jakmile hrajeme víc jako tým, přináší to výsledky a to vidí všichni. Trenér po nás chce týmovou hru od začátku, ale ne vždycky se to dařilo. Takhle to ale funguje nejlíp a víme to i my hráči, takže jsme ani nemuseli nikoho přesvědčovat, aby víc půjčoval balon.

Máte za sebou další úspěšný trip. Všechny tři dvojzápasové výjezdy v této sezoně týmu herně vyšli. Dva z nich i výsledkově. Máš pro to nějaké vysvětlení?
Těžko říct, proč nám tripy vycházejí. Asi je to náhoda, protože dohromady s cestováním jsou to v sezoně ty nejnáročnější zápasy. Tripy asi vždycky přicházely v tu správnou chvíli. Možná je to také tím, že se na nich koncentrujeme stoprocentně jen na basketbal.

Jaká je teď atmosféra v kabině?
Nálada je výborná. Dlouho se nám nedařilo, ale konečně jsme to zlomili a začali jsme hrát slušně. Atmosféra v týmů odpovídá tomu, že se třikrát v řadě vyhrálo.

Přitom po polovině nadstavbové části Eurocuopu už byla šance na postup velmi malá. Najednou se to otočilo.
Vypadalo to strašně. Na druhou stranu jsme vyloženě nezvládli akorát zápas doma s Petrohradem a pak jsme hráli dvakrát venku. Kdyby bylo pořadí zápasů jiné, mohlo to vypadat jinak. Teď je ale vidina postupu reálná. Šance tu je a ne malá.

Ale pořád je tu poslední překážka. Kazaň je ruský velkoklub, účastník Euroligy, který však teď trochu krvácí. Když rozvineme tu loveckou terminologii, cítíte ten pach krve?
Nedávno jsme u nich mohli i vyhrát, nebyli jsme daleko. Psychicky jsme na tom mnohem lépe. Můžeme se tak klidně bavit o tom, že Kazaň porazíme, i když ještě nedávno by se to možná zdálo troufalé. Mají pořád lepší jména, ale jejich hra tomu momentálně neodpovídá, takže je ideální doba na to si na ně věřit.

V kabině budě ale jedno z důležitých témat určitě i pokora. Jak si udržet hlavu soustředěnou, nohy na zemi a z těch posledních úspěchů se, lidově řečeno“ nezbláznit?
Víme, že to nic neznamená, když nebudeme mít stále ten samý přístup, který nás dovedl k posledním vítězstvím. Nikde není psáno, že teď budeme vyhrávat automaticky. Musíme se pořád soustředit jenom na ten jeden další zápas, protože takhle to funguje nejlíp. Nemůžeme spoléhat na to, že teď Kazaň sfoukneme. Máme před sebou několik náročných dní. Nejdřív jedeme do Opavy, v neděli nás doma čeká Petrohrad ve VTB lize, v úterý Kazaň. Musíme to brát krok za krokem a neztrácet koncentraci, se kterou teď hrajeme. Jinak zase tvrdě narazíme.