Únavná jako vždy, ale na rozdíl od některých poklidnějších byla tahle v úvodu trochu adrenalinová. Takový extrém jsem snad ještě nezažil.

Pokud se ale dostanete do Adriatické ligy, tak to bude 13x za sezonu….

No to bude. Zvlášť pro mě, který cestování letadlem zrovna moc nemusím, to bude hrozné. Pořád se čeká na letišti, pak cesta v letadle…. Když pak přijde večerní trénink, tak jsem úplně mrtvej. Ale myslím, že i další moji spoluhráči jsou na tom podobně.

O tom jsme nepřemýšlel, takže mě to nechalo v klidu. Navíc jsem tady už hrál, takže pocity jsou stejné jako v jiných velkých halách.

Dneska to zatím ještě nebylo ono. Musím se přiznat, že se mi povedl jeden airball (hod na koš, který se netkne obroučky ani desky – pozn.). V zápase to snad bude lepší.

Nejvíce se musíme soustředit na jejich agresivní obranu. Jsou to mladí a běhaví kluci, proto se připravujeme se na to, že budou presovat po celé utkání. Trenér nám kladl na srdce, abychom nehráli v útoku staticky, jako většinu toho prvního zápasu. Právě to se podepsalo na vývoji skóre v prvním a druhém poločase při utkání v Pardubicích. Když jsme sledovali včera video z prvního zápasu bylo to hodně vidět. Dva hráči hráli middle pick and roll a zbývající tři stáli. My jsme pak útočili do plných a nedávali jsme koše.

Musíme hrát pečlivě svoje systémy a ne jen s Arthurem na středu, kdy stavěl dlouhej clonu.

To nevím, ale myslím, že podcenit nemohou nic. Určitě se budou chtít ukázat a zapomenout na minulou porážku.

Je dobře, že Turci vyhráli. Není žádný jasný postupující a máme vše ve svých rukách.

Předně budu na dopoledním tréninku pilovat střelbu, aby mi to šlo lépe než dneska. Po obědě si zdřímnu a budu se připravovat na zápas.