Začátek byl z naší strany hodně vlažný. Věděli jsme, že soupeř ještě nemá žádné vítězství a bylo jasné, že to tak nechat nechce. Po vyrovnaném prvním poločase jsme začali po přestávce předvádět naši hru. Je pravdou, že obrana nebyla po celý zápas stoprocentní.

Před zápasem nám bylo jasné, že to nebude lehký soupeř. Ve svém středu mají solidní střelce VTB ligy jako Melvina Hodga nebo  Aliksandra Kudrautsaua. Především na prvně jmenovaného jsme si dávali pozor. Když jsme si vybudovali v první čtvrtině náskok, několika hloupými chybami jsme o něj přišli. V té době jsme špatně řešili pick and roll a soupeř se vrátil do zápasu. Poločas skončil plichtou, což bylo pro nás dobře, protože jsme v první půli nehráli nijak oslnivě. Do druhé půlky jsme nastoupili s větším odhodláním a vytvořili jsme si lepší příležitosti je skórování. Soupeř měl problémy, aby dorotovával na naše střelce na perimetru. Ve druhé části jsme si rovněž lépe hlídali obranný doskok, který v prvním poločase nebyl dobrý. Také jsme na konci získávali fauly a mohli jsme střílet trestné hody.

V prvním poločase jsme dost stříleli z dálky, přestože se nám tolik nedařilo. Čím to bylo způsobeno?

Minsk má typy hráčů, kteří se za každou cenu snaží získat balón, a tak opouštějí svého hráče, kterého mají bránit a tím nám vznikaly volné pozice ke střelbě. Na úplný začátek se nám dařilo střely proměňovat, potom to bylo horší a na konci jsme opět našli střeleckou mušku. Ve druhém poločase jsme k tomu přidali ještě průnik ke koši a soupeř nevěděl, jak nás bránit. Zda odstupovat a bránit průnik nebo zůstávat u hráče a zabránit mu ve střelbě.

V první polovině nehrál ani jeden z týmů soustředěně. Bylo to stále nahoru – dolů. Ve třetí čtvrtině jsme se začali více soustředit, věděli jsme, co máme dělat. Zdálo se mi, že tento zápas byl pro nás důležitější než pro ně, protože v poslední čtvrtině bylo vidět, že my chceme daleko více vyhrát.

Prostě jsem se snažil dělat, co nejlépe umím, abych pomohl týmu. V našich akcích jsem se dostal do pozice, odkud jsem mohl střílet a pokusy jsem proměňoval.

V týmu domácího Minsku se prosazovali spíše hráči, kteří nebyli v dosavadních zápasech tolik vidět, jako například Laskevič nebo Eldridge. Bylo to pro vás překvapení?

Věděli jsme, že Eldridge je velice dobrý v průniku pod koš, ale že není výborný střelec. Když střílí ze střední vzdálenosti, necítí se na této pozici příliš dobře. Proto jsme se snažili mu v obraně nedovolit pronikat pod koš a spíše jsme ho nechávali střílet. I když několik střel proměnil, není to jeho parketa. Ve druhé polovině jsme zlepšili práci na pokrytí jeho pick and rollu. Přeci jen to je hráč se zkušenostmi z Euroligy a tak si dokázal poradit. Laskevič využíval průniku svých spoluhráčů a vyčkával na perimetru, kam často směřovala přihrávka a on pak mohl klidněji skórovat.

Jedním z klíčových prvků bylo, že jsme nedovolili soupeři skórovat z perimetru. Naším cílem bylo jednak omezit četnost střelby z perimetru a také úspěšnost. Myslím, že se nám oboje povedlo. Minsk měl pouze 13 pokusů a dal jedinou trojku. A druhým klíčem k vítězství byly útočné doskoky, které mám pomohly hlavně v těžkých momentech, kdy se nedařila střelba. Nejen, že pomohla nám k další možnosti skórovat, ale také unavovala domácí obránce.

V poslední čtvrtině jsme hráli velice dobře. Co se změnilo ve čtvrté čtvrtině?

Nemohu teď přesně říct, proč jsme začali v této části hrát lépe. Udělali jsme několik úprav v obraně i útoku a fungovalo to. Každý zápas má svůj život a hráči mají svůj svět…. Jsem rád, že se nám podařilo zvítězit v tomto důležitém zápase a věřím, že i v dalším utkání proti Groningenu budeme stejně úspěšní.

Nevěřím, že je tým, který může hrát každý zápas se stoprocentní intenzitou. Já si více cením, že po domluvě v šatně, svou hru změnili a na soupeře začali více tlačit.