Těsně po čtvrtečním tréninku s reprezentací jsme ještě zpoceného Martina Kříže pořádali o krátký rozhovor.

Martine, kde Tě zastihla zpráva o dodatečné nominaci do A-výběru?

Poslední den mé dovolené v Egyptě mi volal Radek Nečas, abych se dostavil v úterý na trénink reprezentace.

Musím říct, že překvapil. S trenérem jsme sice byli domluveni, že se mi může ozvat, ale počítal jsem s tím tak do poloviny července.

Ani na chvíli. To je přeci skvělé dostat pozvánku do reprezentace! V mládežnických kategoriích jsem až do dvaceti let byl pravidelně v národních výběrech a teď najednou nic?!     

Když jsi s pozvánkou již nepočítal, připravoval ses po fyzické stránce?

Měl jsem na konci B-kempu nějaké lehčí zdravotní problémy s nohou a chtěl jsem si dát trochu pauzu. Když ale do půlky července nepřišla žádná zpráva, začal jsem se připravovat sám. Chodil jsem do posilovny, zkoušel jsem nějaké výběhy, ale basketový míč jsem držel snad dvakrát nebo třikrát.

Jak dopadl tvůj model přípravy při konfrontaci s plným tréninkem reprezentačních kolegů?

Na to, že jsem od konce června nebyl v plném zatížení, jsem si myslel, že to bude horší. Trochu pokulhávám ve sprintech, které jsem právě kvůli zraněné noze netrénoval, ale jinak se cítím dobře.

Jak už jsem říkal, pozvání do reprezentace se neodmítá. Navíc jsem měl v plánu, že týden, deset dní před zahájením přípravy v Nymburce se budu intenzivněji připravovat sám.

Já myslím, že dobře. Z B-kempu jsme čtyři, další čtyři kluci, když počítám i Lukáše Palyzu, jsou z Nymburka.