Luboši, co tě vedlo k tvému rozhodnutí a jak těžké bylo?

V první řadě bych chtěl Nymburku poděkovat. Především panu prezidentovi Janstovi, ale i celému vedení týmu v čele s panem Šimečkem a Michalem Ježdíkem, kteří mě před dvěma lety oslovili, abych pracoval pro tento klub a to hned na několika pozicích. Ty dva roky pro mě byly úžasnou zkušeností a jsem za to vděčný. Viděl jsem, jak funguje opravdu velmi profesionální tým. Hodně mi dala také práce pro nymburskou Basketbalovou akademii. Byla pro mě výborná zkušenost pracovat s lidmi jako Pavel Beneš, Pavel Procházka, Michal Kocian, Michal Franěk a se všemi dalšími. Nemůžu tu jmenovat všechny, ale všem patří velký dík, protože mi byli výbornými kolegy. Co se týče mužského týmu, byly to dva skvělé roky sbírání zkušeností, ať už po boku Kestutise Kemzury nebo Nena Ginzburga. Zároveň musím říct, že například spolupráce s Orenem Amielem mě posunula ve vnímání basketbalu jako takového, protože jeho znalosti jsou opravdu obrovské. Neodchází se mi lehce, cítím nostalgii. Vím, že moje práce tady mohla pokračovat. Nymburk mi nabídl velmi dobré podmínky pro setrvání, ale rozhodl jsem se jak z basketbalového tak i z osobního hlediska. Chci se vydat dráhou hlavního trenéra. Každý by se měl rozhodnout podle toho, jak to cítí. Druhá věc, která hrála roli, je výzva, kterou přede mě Handlova postavila. I když se zdá, že basketbal na Slovensku není populární, tak je a velmi. Arény jsou narvané, což bychom v Čechách mohli závidět. A Handlová se chce pohybovat ve špičce slovenské ligy.

Na co budeš nejvíc vzpomínat?

Vzpomínek bude hodně. Určitě první, co se mi vybaví, bude hodně práce. Tady jí bylo opravdu požehnaně. Vybaví se mi určitě také hodně individuálních tréninků s mladými hráči a hodně skautingu, kdy moje role v přípravě zápasů byla významnější, než v předchozí sezoně. Další věc, na kterou budu vzpomínat, je skvělá chemie lidí v realizačním týmu, kdy takovým tmelícím prvkem byl vedoucí týmu Vrták. Než jsem sem přišel, tak jsme se neznali a taky možná moc nemuseli. Když to pak člověk vidí z druhé strany, tak musím říct, že ten mi přirostl k srdci hodně.

V reprezentaci pokračuješ?

Jsem rád, že mi Handlová vyšla vstříc. Oni to vnímají jako velký benefit, mít v klubu reprezentačního asistenta. Takže u reprezentace pokračuji. Jsem za to rád, protože je to pro mě velká čest a vždycky bude. Jsme domluvení, že bych měl zůstat do léta 2017, kdy je další Eurobasket, a pak se uvidí.

Takže tvoje spolupráce s Nenem nekončí.

Nekončí, ta pokračuje :) Už příští úterý jsme tady v Nymburce na značkách a frčíme dál.

Dovedeš si představit v budoucnu návrat do Nymburka?

Rozcházíme se ve velmi dobrém vztahu. Musím říct, že mě velmi potěšilo, jak mi lidé z managementu nebo i fanoušci vyjádřili podporu a řekli mi, že by mě rádi viděli zpátky. Myslím si, že to je velmi reálné a Nymburk mám teď opravdu velmi hluboko ve svém srdci.

Co by si na odchodu fanouškům vzkázal?

Aby se množili. Je neskutečné, co jejich jádro už tolik let s klubem prožívá a absolvuje. Přál bych si, aby jich bylo co nejvíc. Basketbal je především o zábavě a fanoušci ji tady spoluvytvářejí. Za úspěchy v letošní sezoně stojí i oni.