Kterého z individuálních ocenění si křídelník Hruban váží víc, nebylo pro něj jednoduché říct. Po chvilce váhání skončilo rozhodování remízou: „Jsou asi na stejné úrovni. V NBL byla větší konkurence hráčů, ve VTB lize větší počet zápasů.“

Spousta basketbalových odborníků i fanoušků se shodla, že Nymburk v letošní sezoně hrál jinak než v předchozích letech. Když jsme s Vojtou hledali, co poslední nymburský celek odlišovalo od předchozích, povedlo se Vojtovi udeřit hřebík na přímo hlavičku: „Náš tým byl hodně ambiciózní. Byl plný hráčů, kteří chtěli předvést, že basketbal v Evropě hrát mohou a že ho umí. Drive a touha něco dokázat byla oproti minulé sezoně o hodně větší. Hráli jsme rychlý, dynamický basketbal se spoustou protiútoků a naše hlavní zbraň byla střelba z dálky,“ charakterizoval tým Vojta Hruban.

Vojta, stejně jako celý tým, bojoval na třech frontách - VTB liga, NBL a FIBA Europe Cup. „Nemohu říct, na kterou soutěž jsem se nejvíce těšil, spíše se to odráželo v kvalitě soupeře. Pokud jede člověk do Irska na výlet, je to jiné než když jede hrát do Moskvy nebo do Děčína,“ přemítal Vojta. Do Moskvy se hráči těší na kvalitní basket, zápas v Irsku zase byl příjemným výletem uprostřed sezony. „V Irsku to byl zápas bez stresu, nikdy jsem tam nebyl a mám rád Guiness,“ usmíval se při vzpomínce na bezproblémové vítězství Vojta Hruban, ale rychle dodal: „Častěji by to byla nuda, jednou za sezonu to bylo příjemné.“

Největší „díru do světa“ udělal Nymburk v této sezoně ve VTB lize, kde se po právu probojoval do play-off. Jako jediný neruský tým! Zpočátku Vojta ze skutečnosti, že bude Nymburk hrát VTB ligu, nadšený nebyl a informaci o startu ve VTB přijal před sezonou chladně. „Sezona před tím, když jsme hráli Eurocup, VTB ligu i půlku NBL byla extrémně náročná, asi nejnáročnější, co jsem v Nymburce odehrál,“ vysvětlil Vojta, proč se na zápasy VTB ligy moc netěšil. Nakonec je rozladění pryč. „Výrazně pomohlo, že se hrálo jen 11 zápasů v NBL,“ dodal náš křídelník.

„Nakonec musím naši účast ve VTB lize hodnotit velice pozitivně. Sehráli jsme hodně dobrých zápasů proti těžkým týmům. Byla to v podstatě pro nás hlavní soutěž a věnovali jsme ji největší soustředění,“ chválil si nakonec Vojta účast ve VTB lize. „Měli jsme super start, trochu i díky dobrému losu. Hráli jsme hodně zápasů doma, porazili jsme silnou Kubáň. A potom to bylo tak rozjeté, že jsme jeli na vlně vítězství s daleko vyšším sebevědomí než v předchozí sezoně. Prohráli jsme jeden, dva zápasy se soupeři, kteří byli tabulkově pod námi,“ vyjmenoval Vojta základy k účasti v play-off ligy.

 

Zápas, na který Vojta nejraději vzpomíná, jsme také našli mezi více než třicítkou zápasů VTB ligy. „Bylo to domácí utkání s Chimki. V prvním poločase to byl nejlepší týmový výkon, jaký jsem kdy odehrál. Měli jsme náskok patnácti bodů, hala byla plná, bouřila… Je to zápas, ze kterého si vezmu záznam a za pár let si ho pustím. Jako jsem to udělal se záznamem z utkání se Žalgirisem před několika lety,“ rozpovídal se Vojta. Nemohli jsme pochopitelně opomenout ani zápas, který by Vojta Hruban nejraději vymazal z paměti. „Zápas, který bych chtěl vymazat?? Už jsem ho pravděpodobně vymazal, protože si už na něj nemůžu vzpomenout,“ zubil se Vojta.

Pokud bychom hodnotili Vojtův příspěvek ve VTB lize, našli bychom mírně lepší čísla než v předchozím roce. A mohla být ještě lepší, kdyby nepřišel po Vánocích krátký pokles formy. „Do Vánoc jsem měl 14 bodů na zápas, hodně jsem hrál. Pak se ale uzdravil Mike (Dixon) a Jura (Welsch) a mně klesly minuty, klesl počet střel a nějak jsem se s tím špatně srovnal. Najednou jsem vypadl z rytmu,“ vyprávěl už bez velkých emocí Vojta. A jak se z téhle jámy vysoukal? „Člověk nesmí moc přemýšlet. Taková období jsou hlavně o hlavě, jak nad tím člověk moc nebo málo přemýšlí. Musel jsem si říct, ano, dneska se mi zápas nepovedl, ale vždyť jich máme ještě dalších dvacet, třicet…,“ dodal.  

Stejně jako v minulých letech nacestoval tým opět mnoho a mnoho kilometrů. Přesto to nebylo tak náročné jako jindy. „Poměrně brzy jsme vypadli z Eurocupu, hráli jsme jen čtvrtinu základní části NBL,“ vyjmenoval Vojta hlavní důvody. Přestože cest nebylo tolik, nabízí se otázka, kolik dárků Vojta letos přivezl. „Už toho tolik nevozím, ty destinace se opakují. Někde jsme byli poprvé, takže jsem z Irska přivezl tričko od Guinessu, v Dánsku jsem si koupil sobí salám. Ten jsem nakonec snědl sám, protože manželka prý soby nejí,“ divil se.

S minulou sezonou se budou Vojtovi propojovat i některé nebasketbalové události. „Na Silvestra jsem se oženil,“ označil jako první mezník den, kdy se z přítelkyně Báry stala manželka. Vojta také čeká rodinu. Sbírá už nějaké informace od Martina Kříže nebo Jirky Welsche, jak se žije s malými dětmi? „Neptám se, ono je to krásně poznat, když přijdou ráno a mají kruhy pod očima,“ spokojeně se usmíval Vojtěch Hruban, který se však na přírůstek v rodině už těší.