Litevec Ricardas Reimaris (na fotografii z roku 2013 a 2016) byl kondičním trenérem v Nymburce dva roky a přišel společně s dvojicí trenérů Kemzura – Kuncaitis na podzim roku 2013. Letošní sezonu začal Nymburk pod vedením kondičního trenéra Markoviče, který měl mít původně smlouvu do konce přípravného období, ale nakonec se smlouva prodloužila ještě o pár měsíců. Když pak Ducimu přišla nabídka z Ruska do konce sezony, dohodl se s vedením našeho klubu a cesty se prozatím rozešly. 

Těsně před odletem našeho týmu do Monaka jsme se Ricardase zeptali na pár otázek.

Co jste dělal po skončení angažmá v Nymburce a příletem sem zpátky?

Poté, co jsem skončil v Nymburce, jsem podepsal smlouvu s rakouským reprezentačním výběrem na letní přípravu. Pak jsem byl individuálním kondičním trenérem „na volné noze“

Byl jste individuálním trenérem i nyní před odchodem do Nymburka?

Ano, i tento rok jsem pracoval individuálně s hráči na tom, co oni potřebovali zlepšit. K tomu jsem měl na starosti reprezentaci Litvy do 18 let, tak mými rukami prošlo několik litevských talentů budoucí generace.

Neměl jste do té doby žádnou nabídku od basketbalového klubu?

Ne, neměl jsem žádnou nabídku. Ta přišla až z Nymburka, a tak jsem se rozhodl, že se vrátím.

Poradil jsem se s přítelkyní a rozhodnutí padlo za den, dva.

Máte raději individuální přípravu jednoho hráče nebo práci pro celý tým?
Raději pracuji s týmem, je různorodější práce. I když při práci s týmem se vlastně i tam prolíná individuální práce s hráči. Každý hráč potřebuje trochu něco jiného.

Poprvé jste tu byl se svými krajany, nyní jsou vašimi kolegy trenéři z Izraele. Vnímáte to jako rozdíl?

Takový je život kouče, jednou s tím, za rok s někým jiným. V minulosti jsem pracoval s trenéry jiných národností, takže si myslím, že to nebude problém.

Nejdříve musím poznat hráče a tým a udělat si obrázek o stavu nymburských hráčů. Potom se pokusit zlepšit jejich kondici a podobně. Samozřejmě to nemohu udělat hned od prvního dne, ale postupem času.

Jak dlouho vám poznání hráčů bude trvat?

Celou řadu hráčů již znám. Myslím tak po týdnu s týmem už budu vědět a budu schopen jim dát nějaké rady a vytvořit pro ně individuální program.

Jsem tu teprve druhý den.... asi největší rozdíl je, že blízko mého bytu v Poděbradech postavili nadjezd přes koleje, to mě fakt nejvíce překvapilo. Teď jsem v hale mnohem rychleji (smích). A co se týká práce, na to si musíte ještě počkat.