KAŽDÝ KROK DOPŘEDU JE SPRÁVNÝ
Bylo Tvým přáním dostat se během kariéry do kádru Nymburka?
Myslím, že většina hráčů, kteří vyrůstají v českém prostředí, by chtěli někdy projít Nymburkem. Já jsem si vždycky říkal, že pokud na to budu mít a bude zájem ze strany Nymburka, chci to tam jít zkusit.
Našli se lidé, kteří tě zrazovali od podpisu v Nymburce?
Takové hlasy se k mým uším nedostaly. Já tyhle záležitosti řeším po sezoně s bratrem a s rodinou. Každý krok dopředu je správný a věřím, že takovým krokem je podpis smlouvy v Nymburce.
Jaké plusy a mínusy jsi před rozhodnutím zvažoval?
Lákala mě konfrontace s evropským basketbalem i fakt, že budu moci být součástí nejlepšího týmu v Česku. Člověk s potom už moc nerozmýšlí o mínusech.
Takže žádná negativa jsi nenašel?
Ani pravděpodobný pokles minut na hřišti, protože 34 minut v Nymburce nikdo nedostává?
Na USK jsem hrál někdy až moc (smích). Jasně, uvědomuji si, že role v týmu bude jiná. Nejvíce však bude záležet na mě. Změna to bezesporu bude, záleží, jak dobře se na přestup připravím a jak se adaptuji.
S přípravou jsi už začal?
Hned po sezoně jsem odjel z Prahy domů do Ostravy a pár dní po sezoně jsme s bráchou začali trénovat. Udělali jsme si ještě s Kubou Šřinou takovou malou tréninkovou skupinu a makáme spolu. Začali jsme v posilovně, s Kubou chodíme i do haly pracovat s míčem. Teď je mým aktuálním cílem reprezentace.
Bereš reprezentaci jako možnost říct si o lepší pozici v Nymburce?
Pokud budu v reprezentaci hrát dobře, může se to přenést, ale nesázím na to.
Mluvil jsi o možnosti evropské konfrontace. Je evropská liga je hlavní benefit tvého angažmá v Nymburce?
Nesrovnával jsem, zda je nejdůležitější, ale důležitý je. Každý se chce porovnat s týmy mimo republiku. Je to podobná výzva, jako když jsem odcházel do Belgie.
O tvém angažmá v belgickém Leuvenu se spekulovalo, že to nebyl krok správným směrem. Jak to vidíš Ty sám?
Teď musím říct, že mi to neublížilo. Čím delší dobu uplynula, tím více jsem rád, že jsem tam byl. Pravda, kdyby ses mě zeptal v srpnu před dvěma roky, mluvil bych jinak (smích). Ovládala mě aktuální frustrace z toho, že se mi nedařilo. Vyhráli jsme v základní části jen pět zápasů ze dvaceti, i když výsledky byly těsné. V Leuvenu to bylo trochu podobné jako v USK Praha. V týmu jsme byli tři cizinci a zbytek byli mladící z Belgie. Kluci byli talentovaní, ale hodně mladí. Tím, že jsem byl cizinec, byl tlak na mě úplně jiný. Jako největší pozitivum beru, že jsem se naučil více žít sám.
Po belgickém roce bylo asi angažmá v Nymburce nedostupné…
Ano, dá se to tak říct. Možná to jakoby zpomalilo basketbalový růst. Četl jsme mnohokrát, že jsem na USK udělal restart kariéry. Já si myslím, že to bylo změnou prostředí.
Kam ses tedy v posledních dvou letech posunul?
Dva roky pod trenérem Alilovičem znamenaly velký posun. Přiznám, že zpočátku to pro byl šok. Tušil jsem, do čeho jdu, protože jsem si sbíral nějaké informace. Připravoval jsem se na tu změnu, ale musím říct, že jsem připraven nebyl (smích). Pro ilustraci přidám zážitek z jednoho z prvních tréninků, který jsme v sezoně měli s míčem. Musel jsme vstřebávat hodně nových informací a zpočátku jsem byl možná trochu roztržitý. Bylo nějakých 15 minut po začátku tréninku, vlastně ještě probíhal warm up. Udělal jsem hloupou ztrátu a jenom trochu jsem se tomu usmál. Trenér mě zpražil, že basket není k smíchu a vykázal mě do šatny na nějakých deset minut, abych se uklidnil. Mirsad je opravdu velký detailista a hodně emotivní trenér.
Co sis zjistil o trenéru Ginzburgovi?
Já ho trochu znám, strávil jsem s ním tréninky v repre už vloni. A také proti Nymburku jsem pár zápasů odehrál. Teď ho snad ještě lépe poznám v reprezentaci. Myslím, že styl na klubové úrovni bude podobný, tedy rychle dopředu a ještě rychleji zpátky.
Na závěr několik faktů z kariéry Jaromíra Bohačíka. Z Ostravy, kde hájil barvy Gymnázia Hladnov a poté BCM Ostrava, přešel ve svých osmnácti letech (sezona 2010/11) do Prostějova. Jako spoluhráč Lawrence, Veikalase, Landryho, Prášila Šležase dostával solidní prostor deseti minut, i když střelecky zůstával spíše při zemi (2,2 body/zápas). O rok později jeho minuty naběhly na dvojnásobek a zdvojnásobily se i nastřílené body. O rok později opět přidal nějaké minuty na zápas a jeho bodový příspěvek na utkání atakoval desítku.
V poslední Orlí sezoně se Jaromír stal klíčovým hráčem a jeho minuty ve většině zápasů přesáhly 25 minut na utkání a 598 bodů dávalo 11,7 bodů na zápas. Po této úspěšné sezoně zamířil čtyřnásobný vicemistr NBL do belgického Leuvenu. Jenže tady to bylo jen 5,4 body na zápas při spíše podprůměrné úspěšnosti střelby. Výkonnost Jaromíra korespondovala s projevem celého týmu, který se potácel u dna ligové tabulky.
Návrat zpátky do Čech a angažmá v USK Praha z něho udělalo opět lídra. Mezi mladíky v pražském klubu dostával nezanedbatelné minuty. Zpravidla proseděl na střídačce jen kolem šesti nebo sedmi minut. Jaromír se v obou letech dostal do pozice střeleckého lídra týmu, když v sezoně 2015/16 nastřílel průměrně 14,3 bodů na zápas a v minulé sezoně už 17,1. Nezanedbatelných bylo i jeho loňských 233 doskoků a 211 získaných faulů. Získané fauly dostaly našeho nového hráče na první místo ligového pořadí a 17,1 bodů na zápas zase znamenalo 3.místo mezi ligovými střelci po Wareovi a Brooksovi.
Kalendář
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | |||
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
26 | 27 | 28 | 29 |