V obou sezonách jsem pracoval velmi tvrdě a vždycky jsem se snažil udělat to nejlepší, co jsem mohl. Myslím, že klub dobře rozuměl, jaký typ hráče jsem.

Považuješ svoje rozhodnutí hrát v Nymburce jako správné?

Určitě. Jsem typ hráče, který se musí cítit spokojeně tam, kde hraje. Pokud jsem v pohodě, moje výkony jsou potom dobré. V Nymburce mi tuhle mou „podmínku“ splnili.

Měl jsem možnost si zahrát VTB ligu a Champions League a v obou případech to považuji jako výbornou životní zkušenost.

Naše agresivní hra. V každém utkání jsme chtěli soupeři ukázat, kdo jsme a že nemají šanci s námi hrát. Hodně lidí říká, že jsme nejlepší tým v ČR a to je závazek, který jsme museli neustále dokazovat.

Myslím že v této. Měli jsme o jednu porážku více než vloni a ve finále zahrál Děčín domácí zápas skvěle.

Nebyla to nuda, vždyť jsi v české lize prohrál jen tři zápasy za dvě sezony?

(úsměv). Ne, to si zvykneš… Ukázalo se, že tým a trenér děláme dobrou práci.

Každý hráč chce hrát co nejvíc, ale Ty jsi lídr týmu máš v české lize „jen“ 23 minut na zápas. Byl jsi s tím spokojený?

Nemůžeš hrát celou sezonu 30 minut v každém zápase. Navíc každý v našem týmu chtěl svoje minuty. Jsme profesionálové a víme, co a kdy udělat, a jak využít svoje minuty naplno.

Ani ne, mohl jsem sledovat zápas z první řady, to jsou vlastně VIP místa (smích). Pravdou je, že jsem někdy cítil, že bych mohl udělat ještě něco víc, ale je tam 11 dalších hráčů.

Byl jsi obvykle pro trenéra hráčem číslo jako číslo jedna. Jak ses ztotožnil s takovou úlohou?

Možná to bude znít divně, ale přiznám, že na začátku to zase tak jednoduché nebylo.  Nikdy před tím jsem takovou roli v týmu neměl. Trenér mi věřil a já jsem se začal v touto rolí sžívat a postupem času jsme se cítil lépe a lépe.

Já jsem prostě srandovní kluk z Kuby a tohle ke mně prostě patří. Měl jsem všechny v týmu rád a doufám, že i všichni měli rádi mě (smích).

Během zápasu to vypadá, že jsi byl absolutně klidný, vyrovnaný, vždy tichý. Byl jsi i takový uvnitř?

Ne, uvnitř probíhá jiný příběh. Já přemýšlím o všem, ale nedávám navenek nic vidět.

Fanoušci jsou famózní.  Vždy nás podporovali a nejen ve VTB lize a Lize mistrů, ale i v těch lehčích zápasech české ligy. Byli prostě skvělí. A co mě překvapilo? Když někdo střídal a šel si sednout na lavičku, tak Fanklub vyvolával jeho jméno. To bylo poprvé, kdy jsem to zažil.

Jaká byla Champions League a jak by dopadlo srovnání BCL a VTB ligy?a který zápas by si nejradši zapomněl?

Jsem rád, že jsme měl možnost si obě soutěže zahrát, přineslo to hodně nových zkušeností. Obě dvě jsou dobré ligy a myslím, že VTB liga je trošku těžší.

Raději mám ty těžší. Každý v nich musí udělat svoje maximum, musí se soustředit po celou dobu zápasu.

Jednoznačně na druhý zápas se Sassari. Bylo to těžké utkání, především pro mě osobně na konci. Měli jsme zápas ve svých rukách, ale nechali si to proklouznout. Vyhráli jsme, ale byli jsme na tom hůř než poražený. To byl asi nejparadoxnější zápas mé kariéry.

Ten v Pardubicích v nadstavbě. Vždy když jsme hráli s Pardubicemi, tak to byl těžký zápas.

Myslíš, že ti Nymburk otevřel dveře do evropského basketbalu?

Ano. Kouč mi často připomíná, že mě objevil a že mi dal tu šanci hrát (smích).

Během léta snad budu doma na Kubě se svoji rodinou. Minule léto jsem byl v Izraeli, ale toto léto se ještě uvidí, možná do Las Vegas na letní ligu…. (nakonec tam Howard skutečně odletěl).

Doufám, že budu mít rodinu a otevřu se svoji vlastní restauraci, kde budu jak vlastník tak kuchař. Ještě teda nevím kde, jestli v Itálii nebo na Kubě nebo v Česku… Co já vím, co bude za deset let, vždyť teď ani nevím, co bude v příští sezoně (úsměv).

Jo, když jsme jeli na zápas (smích). Trochu více znám jen Prahu, Poděbrady a Nymburk. Pak jsem byl v Německu a pochopitelně v Itálii.

Odjel jsem do Prahy, kde žije hodně Kubánců. Tam jsem si nejlépe vyčistil kompletně hlavu od basketu. Ono je někdy potřeba udělat restart systému.

Co ti bude chybět z Čech, pokud tady příští sezonu nebudeš?

Budou mi chybět fanoušci, dělali výbornou práci a taky mi bude chybět guláš. 

Aby pracoval stejně jako ty dvě sezony, co jsem tu byl. A ať dávají příležitost hráčům, kteří k nim nově přijdou, jako jsem šanci dostal já. Atmosféra v klubu byla příjemná a já jsme se cítil velice spokojeně,  jako doma. To je to, proč jsem si to tady zamiloval.