V české lize bylo dosud tvým maximem tři trojky. Teď si dal čtyři ze čtyř pokusů. Čím to bylo? Změnou prostředí v Kutné Hoře?

Je pravda, že když jsme byli v pondělí v Kutné Hoře na střeleckém tréninku, tak jsme se všichni podivovali naší střelecké úspěšnosti. V zápase se to paradoxně projevilo jen u mě. Střelecky se mi tam dařilo. Je to i o počtu střel, ke kterým se v utkání odhodlám. Často mám třeba jen dvě střely z dálky na zápas a z toho se čtyři čtyři dává těžko. Většinou když padne první, tak typ hráče jako jsem já, má pak více sebedůvěry. Když má hráč třeba sedm střel každý zápas, tak první minuté tak neřeší. Já když první dvě minu, tak se do toho tolik netlačím. Ale když naopak první dám, tak nemám problém zvednout další. Nic jiného v tom není.

V lize je to tvůj rekord. Dařilo se ti tak už někdy jindy třeba v zahraničí?

Na to se mě ptali kluci hned po zápase. Já mám pocit, že jsem jednou čtyři nebo pět trojek dal, ale to bylo asi v přípravě před sezonou po té operaci kolene, kdy jsem měl z rekonvalescence hodně nastříleno. Do deníčku si to psát nebudu, ale je fajn mít alespoň chvíli pocit, že jsem střelec.

Vyslechl sis poznámky od kluků?

Samozřejmě. Už cestou do šatny byly hlášky typu: Pan střelec. Čtyři trojky, to jsem ještě neviděl. Létalo to ze vše stran. Velká událost pro všechny. Jen já to tak neberu. Kdyby to bylo v nějakém důležitějším utkání, tak by to bylo mnohem přínosnější. Takhle je to jen epizodka pro usmání. Ale kéž by to bylo častěji.

Dokonce sis troufl na trojku přes obránce v posledních vteřinách poločasu?

To je pravda. Překvapilo mě, že i poté, co jsem předtím dal svou druhou trojku, tak mě pořád bránil s výrazným odstupem. Tak jsem si byl dopředu jistý, že to zvednu, pokud nepůjde blíž. Jak je sebevědomí, tak nemám problém ani s tímhle.

Video najdete zde