RONEN GINZBURG V ROLI HLAVNÍHO TRENÉRA
Jak dlouho jste se připravoval na sezonu, na jejímž prahu právě stojíme?
V podstatě od té doby, kdy jsem v červnu opustil Nymburk do té doby, než jsem se tady znovu objevil. Kromě jednoho týdne, ve kterém jsem se věnoval plně své rodině. Každý trenér před sezonou sleduje potenciální nové hráče, vymýšlí, jak být efektivní ve hře, plánuje různá cvičení a spoustu dalších věcí.
Těžké na takovou otázku odpovědět. Trenérská práce není jako pásová výroba. V osm hodin se zapnou stroje, v pět se vypnou a pracovníci odchází z práce a už svou práci nemyslí. Každý trenér, když skončí trénink, už přemýšlí, co zlepšit, co bude dělat příště, proč se něco nepodařilo, co se dá zlepšit a podobně. A podobné je to i předsezónní přípravou. Prostě není nalajnovaná od – do. Třeba jsem pracoval hodně v noci, abych si mohl zavolat do Ameriky v době, kdy oni mají den a zjistit, co mě o hráčích zajímá.
Seznam sledovaných hráčů nebyl v průběhu stále stejný, často se obměňoval. Když bych to v hrubých rysech spočítal, tak pod drobnohledem jsem jich měl asi čtyřicet až padesát a ty jsme společně s Orenem prověřovali.
Pokud nás nějaký hráč zaujal více, snažili jsme se kontaktovat jeho minulé trenéry, abychom získali přehled o jeho profesionálních tedy basketbalových schopnostech. Snažili jsme se kontaktovat tým managery, abychom zjistili, jak se hráč chová mimo palubovku a mimo basketbalové tréninky. Pochopitelně voláme i jeho bývalým spoluhráčům a všechny tyto informace nám mohou udělat co nejkomplexnější obrázek o hráči. Někdy vede cesta do slepé uličky. Po čtyřech pěti dnech zjistíme, že by nám hráč sice vyhovoval po všech stránkách, ale pak přijde na placení a zjistíme, že je mimo naše možnosti.
U hráčů jste kromě basketbalových dovedností brali v potaz i jejich sociální stránku. Jakou procentní váhu mají ve vašem rozhodování tyto dva aspekty?
Nemohu mluvit o procentech, to je příliš exaktní, ale povahové vlastnosti hráčů hráli v rozhodování důležitou roli. I letos jsem měl na stole pět sedm hráčů, kteří patřili do basketbalové špičky, ale jejich osobnostní profil nebyl dobrý, a proto jsme se rozhodli hledat další hráče.
Ano je. Vážím si na týmu, že čeští hráči jsou opravdu klubu oddáni, jak pro něj žijí a dýchají. Je potěšující sledovat, jaké mezi sebou mají vztahy a jakou tvoří partu. Proto přikládám velký důraz na to, abych nepřivedl do týmu osobnost, která by tuto skvělou týmovou chemii nabourala.
To je teď po čtyřech dnech těžké říct. Především nám chybějí hráči, kteří reprezentují Českou republiku v kvalifikaci na mistrovství Evropy. V tomto období především poznáváme hráče, kteří k nám přes léto přišli. Je to také období, kdy se hráči dostávají do kondice a nemůžeme po nich teď chtít zázraky. Ale abych odpověděl na otázku: s uplynulými čtyřmi dny jsem spokojený.
Od hráčů, kteří v Nymburce působili v minulé sezony víte, co čekat. Jak se vám zatím jeví noví hráči?
Opravdu je ještě brzy dělat soudy o jejich kvalitě. Vždyť jsme zatím ještě ani nezkusili hrát pět na pět. Pokud bych měl zhodnotit to krátké období, zatím se všichni tři jeví dobře. Pro větší hodnocení si přijďte tak za tři až čtyři týdny.
Nastupujete po svém kolegovi Muli Katzurinovi, kterému jste navíc čtyři roky byl asistentem. Nebojíte se, že s ním budete, alespoň zpočátku, často konfrontován?
Před tím, než jsem byl asistentem trenéra Katzurina, jsem byl převážnou dobu hlavním trenérem, a tak jsem na tuto pozici připravený. V basketbalu se pohybuji už třicet let, ať už jako hráč nebo trenér a nikdy nepřemýšlím, co si o mě myslí ostatní lidé, jestli mě s někým srovnávají. Soustředím se na to, aby já podal nejlepší výkon.
Je jasné, že Muli v Nymburce udělal obrovský kus práce, to je neoddiskutovatelné. Já jsem si vědom toho, že když někoho v práci nahradíš, vždy tě s ním budou srovnávat. Před sebou máme novou sezonu, nové hráče, novou soutěž, ….. prostě všechno startuje a dívejme se dopředu a ne do minulosti. A konečně, tuhle práci po Mulim musel někdo vzít, jiná možnost nebyla (úsměv).
Pochopitelně to není ideální situace, ale s tím nic neuděláme. Chceme novou halu a to je daň. Trénujeme ve dvou místech, ale snažíme se, aby příprava probíhala podle plánu.
Vždy platí, že ve finále je plná zodpovědnost za výsledek na hlavním trenérovi. Já jsem ten, který připravuje celý trénink a Oren má v tréninkovém procesu svou nezastupitelnou roli. Má schopnost vidět některé drobnosti, které já ve všeobecném přehledu neobsáhnu. Jeho úkolem je také pracovat s menším i skupinami hráčů nebo jednotlivci.
Jak se změní obraz hry oproti minulým letům? Poznají diváci váš rukopis?
Velmi v to doufám. Měli bychom být rychlejší a bude se vše odvíjet od rychlých rozhodnutí. Zdá se, že bychom měli být letos lepší pod košem. Vezměme však v potaz i to, že jsem byl čtyři roky asistentem trenéra Katzurina a tedy součástí tvorby týmové hry. Není možné asi očekávat něco absolutně jiného.
Sezona pro nás začíná kvalifikací hodně brzy, už na přelomu 2. a 3.dekády září. Stihneme se dobře připravit?
Není to dlouhá doba, ale to jsme věděli od začátku. Ovšem, když dostanete nabídku usilovat o nejlepší evropskou soutěž, nelze jí nevyužít. My nejsme jako Napoleon, abychom podrobili za dva, tři roky celou Evropu. Musíme postupovat po částech.
Kalendář
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | ||||
4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 |