První týden byl fajn, nesl se v duchu zabydlování a zvykání si na nové věci jako je třeba manuální převodovka. S ní to byla moje vůbec první zkušenost v životě, ale myslím, že po týdnu už řízení docela zvládám.

Ne, nedal jsem jim šanci, snažím se jezdit tam, kde oni nejsou (smích)

Do Prahy jsme se vydali hromadně vydali v neděli s Trem a Weyinmim. Vzhledem k tomu, že jsme na tom všichni stejně s řízením manuální převodovky, tak nám cesta trvala docela dlouho. Ale stálo to za to.

Tentokrát jsme chodili hlavně po obchodech, ale do Prahy se určitě vrátím, je tam spousta věcí, které chci vidět.

Moc se mi tam líbí, je to útulné malé město, plné zeleně, parků, obchůdku a restaurací. Jsem tam spokojený. Pocházím také z malého města, takže mě to v Poděbradech vyhovuje.

Už si byl někdy mimo USA nebo jsou Čechy tvoje první zkušenost?

Moje první evropská zkušenost. Předtím jsem byl pouze v Mexiku a na univerziádě v Thajsku.

Jsem tu teprve pár dní, ale všechno je tu menší a hlavně klidnější, což se mi líbí. U nás doma všude jezdíme autem, tady jdou lidé na nákup, do restaurace nebo obchodu pěšky.

Pochopitelně jsem nejvíc měl možnost poznat Tre a Weyinmiho, ale zdá se to tu jako dobrá parta.

Je to fyzicky náročné, dost běháme a kombinujeme s basketbalovými schopnostmi.

Můžeš srovnat přípravu jak probíhala na univerzitě a jak probíhá tady?

Je to hodně podobné, tady je ale o poznání více běhání, jak už jsem zmiňoval.

Určitě. Jsme od prvního oficiálního zápasu nějaký měsíc a já už se nemůžu dočkat.

Pochopitelně zápasy. Ale k tomu, abych mohl hrát zápasy, musím trénovat.

Z pohledu basketbalu si musím navyknout na ten evropský, protože americký univerzitní je odlišný od profesionálního evropského. Z pohledu života tady to jde, samozřejmě to není lehké přestěhovat se někam jinam, do jiné kultury, jazyka a podobně, ale chce to čas.

V Poděbradech se domluvím, zatím se mi nestalo že bych někde v restauraci nebo obchodě neuspěl.

Je to těžké, ale snad se mi zadaří. Zatím znám pár slov: prosím, díky, dopr…ele (smích). Zkrátka ty jednodušší výrazy (smích). Zkouším se naučit, koupil jsem si učebnici, ale největší problémy mi dělá odlišnost čtení a psaní – takové ty…. (a ve vzduchu naznačuje háček a čárku) . Taky výslovnost není žádná sranda.

Předvádět co nejlepší basket a zabydlet se v mém novém bytě. Za měsíc mi přiletí přítelkyně, tak musí být vše připravené.

Jsem spokojený. Jídlo chutná velmi dobře, jenom nápoje jsou občas odlišné od těch, na které jsem zvyklý.

Zatím žádné knedlíky (smích). Chystám se na to, ale zatím ještě nebyla příležitost …. nebo odvaha? (smích).