Společně s výhrou nad Laškem si tak svěřenci kouče Kestutise Kemzury vezou z jihu dvě výhry, ale shodují se, že důležité bitvy jsou teprve za dveřmi a až teprve ty odhalí, jestli se tvrdá příprava vyplatila.

„Každé utkání je z nějakého důvodu důležité, i ty přátelské. To, co celý týden trénujeme, potřebujeme vyzkoušet v zápase, abychom to uměli využít, až o něco půjde. Ověřili jsme si, na jaké jsme úrovni, na čem musíme zapracovat a co nám naopak jde,“ řekl po zápase s Krkou Rado Rančík, který se stal s 12 body nejlepším střelcem Nymburka.

„Je to cenná výhra, když se na to podíváme z toho úhlu, že jsme porazili slovenského mistra. Ale my se potřebujeme připravit na těžší soupeře. To, že je Krka slovinský mistr, neznamená nic. Možná hrají Adriatickou ligu a mají tam nějaké výsledky, ale my se potřebujeme připravit na to, abychom měli výsledky třeba i v Eurolize, pokud se tam chceme dostat, což chceme. Naše měřítko by mělo být na jiné úrovni. Tím ale nepopírám, že tohle vítězství nemá svou cenu,“ uvažoval Rado.

Tomáš Pomikálek dostal proti Lašku menší prostor, ale v sobotu večer si vše vynahradil, když ho poslal trenér Kemzura na základní pětky. „Chtěl jsem trenérovi konečně něco ukázat, aby si z toho mohl vybrat. Zaměřil jsem se na obranu a nepřemýšlel jsem tolik nad útokem. Tam to nějak přijde samo, ale obrana se sama neudělá,“ uvedl Tomáš.

Jenže ani v útoku to nebylo špatné. Osm bodů nebylo v týmovém pojetí hry Nymburka špatným počinem. Padla tam i jedna trojka v momentě, kdy ji tým hodně potřeboval. „Něco mi tam spadlo, včetně té trojky, kdy jsem v rohu zůstal volný po nájezdu,“ popsal nacvičenou akci.

Teprve druhý zápas s týmem má za sebou reprezentační navrátilec Vojtěch Hruban, který si v Nymburce musel zvyknout na úplně jiné tempo tréninků, než které měl během léta v reprezentaci. Během soustředění si prý už ale zvykl a zlepšuje se i souhra na palubovce.

„Občas si ještě malinko překážíme. Stane se, že člověk neví kdy najet, protože se srazí se svým pivotem, ale to se bude s každým zápasem minimalizovat. Více méně už vím, kdy si můžu dovolit něco navíc mimo signál. Sedá si to poměrně rychle,“ popsal Vojtěch probíhající procesy.

S novým prostředím se rychle sžil také nováček v týmu Rašid Mahalbašič. Hodně mu pomohlo také to, že pod Kestutisem Kemzurou hrál už loni v Polsku a jeho metody dobře zná. „Trenér má jasná pravidla, která musíme následovat. Naše hra se pod ním pomalu zvedá, což je vidět i na výsledcích. Začínáme hrát dobře, vyhráváme většinu zápasů. Samozřejmě je to jenom příprava a nic to neznamená. Důležité to bude až 2. října v našem úvodním zápase kvalifikace o Euroligu. Tam teprve uvidíme, jak na tom jsme a jak se nám tvrdá příprava vyplatila,“ poznamenal Rašid.