Martin Peterka, který je dalším hráčem pokračujícím v našem týmu, dostal nabídku strávit individuální přípravu pod vedením kondičního trenéra, jenž v Nymburce také krátce před sezonou působil. Je to druhý ročník přípravy, vloni se ho zúčastnil Howard Sant-Roos a to je pro Martina motivace: „Minulý rok tam byl Howie, tak chci hrát jako on,“ smál se náš podkošový hráč před odletem.

Pobyt Martina v Tel Avivu je trochu dobrodružný, protože péče o svou výživu si musel zajistit sám. „S vařením nemám problém, na to jsem zvyklý z Poděbrad, kde přes týden bydlím. Horší to bude s nakupováním. Ani nevím, jak draho tam je a už vůbec nevím, jestli tam seženu všechny potřebné suroviny. No a taky abych přečetl tu jejich „hlaholici,“ opět rozesmálo Martina před cestou do Izraele. Po deseti dnech nakupování už to Martin zvládá. „Masny tu jsou podobné jako u nás a ten borec, co u něj nakupuju, umí i trochu anglicky,“ prozradil Martin, ovšem pro ilustraci poslal také fotografii s návodem na přípravu polévky (vidět ji můžete ve fotogalerii). Je těžké vůbec najít, kde je nahoře a kde dole…

Samozřejmě tam Martin není kvůli kulinářským zkušenostem. Jeho hlavní náplní je kondiční trénink. Posilovna v tenisovém klubu a kromě prvního dne se s trenérem potkává dvakrát denně a žádná procházka růžovým sadem to tedy není. „Nejhorší byl zatím trénink na pláži, kde jsme běhali v písku… to bylo šílený,“ nemůže Martin vytěsnit vzpomínku z hlavy. V tréninkové skupině se potkal také s Izraelcem Talem Karpelsem (na fotografii v galerii ten vpravo). Tal byl spoluhráčem Michala Křemena při jeho působení v rumunském Rovinari. Na náročnosti tréninku se určitě podepsalo i velké teplo, na které se Martin krátce po příjezdu stěžoval. „Teď se tady trochu i zatáhlo a fouká vítr, takže se tu daleko lépe existuje,“ popsal změnu počasí.

V prvním „hlášení“ Martin popisoval, že cesta k místu tréninku vede kolem moře, kde však je zákaz koupání. „Na pláži to bylo krásné, voda teplá, ale všude zákaz koupání. Možná to bylo kvůli medúzám. Nicméně pár lidí se koupalo, tak až bude volnější den, vyrazím tam, kde byli a vykoupám se taky,“ plánoval minulý týden Martin a jak slíbil, tak udělal: „V moři jsem už byl a taky mě už žahnula medúza.“

Cesty mezi penzionem a halou přinášejí setkávání s různými zajímavostmi. Martina překvapilo velké množství laviček a stolečků s nakreslenou šachovnicí. Také spousty potulujících se koček. „Vůbec nechápu, proč když mám v Poděbradech kocoura, se ho trenér, který bydlí vedle, bojí (smích) a ještě to říká Orenovi a ten se na něj ptá každý den,“ asocioval s otazníky Martin obě zkušenosti.

Zdá se, že místní obyvatelé se s neznámým člověkem chtějí bavit. „Když jsem byl v obchodě, spustila na mě jedna paní místním jazykem. Když jsem ji řekl „only english“, odpověděla „OK“ a pokračovala v hebrejštině… no a zase jsem se nic nedozvěděl,“ povzdechl si Martin, kterého zaujala i doprava ve městě. „Oni tady jezdí jako pra*ata. Neustále troubí, přejíždějí z pruhu do pruhu, na červenou sice zastavují, ale až na přechodech,“ kroutil hlavou.

Dnes se Martin odpoledne chystá do centra. „Guy mi řekl, jak mám jet… no tak se snad i vrátím,“ smál se Martin Peterka... Doufejme, že o něm ještě uslyšíme… Pokusíme se na facebooku vytáhnout nějaké Martinovy zážitky z dnešního výletu za poznáním.