Nymburští hráči odjížděli z Prostějova a podle původních informací se měli stavit na „Mekáči“ a pak jet domů. Jenže autobus nakonec zastavil jen kousek od rychlého občerstvení v restauraci Hesperia na okraji Olomouce. Možná byl personál restaurace trochu zaskočen. Přeci jen asi v pozdní večerní dobu nálet takových velikánů nečekal. Vše však zvládli velice dobře, i když kuchař se musel jistě ohánět, co mu síly stačily. Nejvíce objednávek se sešlo na „tatarák", ale našli se i hráči, kteří holdovali masu upečenému a nebo zeleninovému salátu. Většina hráčů také doplnila vitamíny řady B v tekutém stavu. Bylo po sezoně a trenéři proto byli zcela v klidu.

Na večeři promluvil také prezident klubu Miroslav Jansta. Předně všem hráčům a realizačnímu týmu poděkoval a pochválil je za výborně odvedenou práci ve finálové sérii. „Jediné, za co vás nechválím, je nedělní zápas v Prostějově,“ řekl vážně ale po chviličce bylo jasné, že se na své chlapce nemůže dlouho zlobit. Hned v následující větě to dokázal: „Ve středu jste ukázali, že basket hrát umíte.“ O uplynulém roce řekl, že to byla velice těžká sezona a žádné lehké zápasy jsme neodehráli. „V Adriatické lize a Eurocupu jsou skvělé týmy a v Mattoni NBL jsme hráli jen s těmi nejlepšími. Čas pro rozehrání pro ty, kterým to zrovna nešlo nebo se vraceli po zranění, prostě nebyl,“ vypíchl jednu důležitou skutečnost podtrhující náročnost sezony.

Potom se obrátil na každého v týmu a jednou, dvěma větami je charakterizoval. Vyberme teď prezidentova slova k některým z nich (omluva autora – bohužel jsem si všechny charakteristiky nezapamatoval)

„Je to těžké, když má trenér mezi jedenácti výbornými hráči vybrat ty, kteří budou hrát,“ řekl o hlavním trenérovi Ginzburgovi, u kterého to nebyla jednoduchá situace i v tom, že přišel po svém krajanovi Katzurinovi. Potom pochválil Afika Nissima za závěry zápasů, Michala Křemena hlavně za závěr sezony. Pak se obrátil na našeho středního rozehrávače a s úsměvem pronesl: „Mike Lenzly by mohl být mým kolegou advokátem. Jak výborně udrží vážnou tvář za jakékoliv situace je až neuvěřitelné.“ A Mike se tentokrát usmíval. Vedle sedícímu Tre Simmonsovi na oko vyčetl jeho lásku k míči: „Tre někdy bral hraní na sebe, ale nikdy mě nezklamal.“ U Radka Nečase pochopitelně nemohl Mirek Jansta zapomenout na jeho obranné schopnosti, ale ani na koše v nejdůležitějších fázích zápasů. Na vedle sedícího Láďu Sokolovského se obořil slovy: „Tenhle muž nám v dresu Opavy prohrál náš první možný titul. Kdyby tehdy v roce 2003 neblbnul, mohli jsme dneska slavit devátý titul.“ Z výrazu prezidentovy tváře však bylo vidět, že slova výtky jsou jen hraná. Spolehlivé výkony Petra Bendy doplnil slovy: „Zajímavé bylo sledovat, jak se Petr po zranění stal obávaným střelcem z perimetru.“ Na Vladovi Štimacovi se panu Janstovi líbila jeho bojovnost, ale srbský pivot dostal i krátké poučení: „Nesmíš tolik kecat s rozhodčími!“

Po slovech Miroslava Jansty se slova ujal trenér Ronen Ginzburg, který také poděkoval všem lidem z realizačního týmu za podporu, hráčům za výkony a vyzdvihl velké množství náročných zápasů. „Za rok si význam a kvalitu této sezony uvědomíme všichni více. Porazili jsme euroligové týmy. Nikdo na tato vítězství určitě nezapomene. Více než šedesát zápasů jsme ukončili titulem, vyhráli jsme i Český pohár. Myslím, že to byla jedna z nejlepších sezon.“

Na kapitána Láďu Sokolovského už mnoho, co by mohl říct, nezbylo. „Chtěl bych všem poděkovat za povedenou sezonu a chci popřát všem hodně štěstí.“ Na dotírání svých spoluhráčů pronesl ještě s typickou dávkou humoru. „Abych nezapomněl. Jsem moc rád, že mi kluci vyhráli ten desátý titul a udělali ze mě rekordmana.“ To už veselou atmosféru střídalo cinkání skleniček a po chvíli i cinkání příborů. 

Pár fotografií najdete zde