Už v předzápasovém zamyšlení říkal Standa Votroubek, že je potřeba zabránit rychlým protiútokům Nymburka. To se však domácím vůbec nepodařilo. Přesně jedna třetina všech našich bodů padla po rychlém přenesení hry na útočnou polovinu. Dokázali jsme jednak využít obranný doskok nebo ztráty Slunety. Ztrát mělo Ústí přesně třikrát více než Nymburk, který si naopak v této činnosti počínal velice dobře. Pouhých 7 ztracených míčů je velice dobrá vizitka favorita utkání.

Za příjemného hudebního doprovodu dechových nástrojů mohla nálada trochu připomínat včerejší All Star Game jen ve dvacet kilometrů vzdáleném Děčíně, dokonce i trojice rozhodčích byla stejná, s obranou to bylo rozhodně jinak. Naše defenzívní činnost byla daleko lepší než u domácích. Ti jednak nedostali moc otevřených střel, ale díky osmnácti nymburským ziskům, hosté daleko snadněji vyráželi do rychlých protiútoků. K vidění byly i útoky dva na nula nebo tři na nula.

Naše akce byly daleko propracovanější, a pokud se nedalo zakončit hned po přechodu přes půlku, několik přesných a rychlých přihrávek nakonec nějakého střelce uvolnilo. Jak jsme hráli týmově s mnoha přihrávkami, našly se i akce, ve kterých vynikla individuální schopnost některého z našich hráčů. Vzduchem létali smečaři, chytré přihrávky za obranu rozdávali rozehrávači i podkošoví hráči či křídla. Výborné ústecké publikum upřímně aplaudovalo několika našim povedeným akcím. Na pomyslném žebříčku TOP akcí vyšplhal vysoko alley-oop dvojice nahrávajícího Welsche a smečujícího Allena, vysoce kladné hodnocení měla i smeč Matěje Svobody, kterou zápas končil. Oko diváka potěšil i monster dunk Howieho, před kterým se obrana rozestoupila jako moře před Mojžíšem. Smečovali i jiní, Simpson, Hruban nebo Kříž. Taky se v zápase hodně uplatnily trojky, více než polovina (6) našich trojek padlo ve třetí čtvrtině, která definitivně rozhodovala o osudu zápasu.

Ač se určitě domácí hráči připravovali na náš raketový začátek, zůstalo jen u plánů na eliminaci našeho úvodního tlaku. Po necelých pěti minutách jsme už vedli o deset (2:12) a ukázali jsme větší rozmanitost zakončení. Trojku dal Howard, pak koš s faulem a další uvolnění nabíhajících hráčů dvěma body zakončoval Meier nebo Welsch. V první čtvrtině ukázali svoje kvality i hráči Ústí. Například blok Pecky se musel líbit, stejně jako dvě trojky Igrutinoviče a Votroubka. Po nich se naše vedení smrsklo na 18:14. Domácí dali 8 bodů v řadě. Jenže pak Ústí opět zradila ztráta a Martin Kříž z nájezdu upravil na 14:20.

Hned na začátku druhé čtvrtiny si udělal Petr Benda třetí faul a střídal. Už na konci první čtvrtiny a na začátku druhé jsme stříleli z dálky poměrně neúspěšně a i to byl důvod, proč se domácí stále drželi na dostřel. Vzruch na palubovku vnesl Chris Hass, který způsobem coast to coast, rozpohyboval naši ofenzivní aktivitu. Po chvíli Chris i zasmečoval a pět bodů dal Simpson (trojka a dvojka z pivotu). Po kuriózní situaci padl i náš 37.bod. Láďa Pecka výborně zblokoval přihrávku Allena, ale při driblinku mu míč spadl na nohu a dokoulel se až pod koš Ústí, kde ho v klidu zvedl Simpson a nikým neobtěžován zasmečoval. Na konci čtvrtiny se na palubovce i trochu zajiskřilo. Pavel Bosák při přihrávce vrazil loktem do obličeje těsně bránícího Lawrence. Jen Pavlovo svědomí zná odpověď, zda to byla náhoda nebo odplata za žďuchnutí o pár sekund dříve pod naším košem.

Třetí čtvrtina přinesla hned na úvod definitivní pojistku našeho vítězství. Nejprve dal Allen trojku, pak přišlo zmiňované alley-oop dvojice Welsch-Allen. Jirka Welsch si pak vyškolil obranu Ústí a skvěle přihrál na Meiera běžícího po zadní lajně. Za zvuku písničky „Tři čuníci“ se vydal do světa (koše) Howie, aby mohutným nápřahem propálil míčem obroučku. A když místní dechaři zahráli „Králíky z klobouku“, vytáhli jsme dvě trojky (Kříž a Hass) a domácí jednu ztrátu. Bosák sice šňůru přerušil, ale dunk Simpsona, dvě trojky Lawrence dotáhly průběžné skóre na 33:75. Celou čtvrtinu snů zakončil Chris trojkou.

Jak jsme třetí čtvrtinu skončili, tak začal tu poslední Matěj Svoboda trojkou. Teprve v poslední čtvrtině zaznamenalo Ústí první rychlý protiútok v zápase. Naše netradiční sestava Hruban, Hass, Svoboda, Kříž a Simpson už pak jen udržovala vedení. Na poslední pětiminutovku se na palubovku dostali ještě Benda a Allen, ale poslední koš ligového utkání i roku 2016 si vzal Matěj Svoboda a bylo to stylové zakončení dobrého zápasu.

Body: Pecka 14, Abercrombie 10, Igrutinovic 7, Votroubek 6, Šotnar 5, Thompson, Smith a Bosák, všichni po 4, Zach 3 - Hass 14, Allen, Sant-Roos a Kříž všichni po 13, Simpson 12, Lawrence 9, Meier 8, Svoboda a Hruban po 5, Welsch a Benda po 4, střelba za 2 body: 46/17:49/30, trojky: 22/7 : 29/11, TH: 3/2 : 11/7, doskoky: 37: 45, fauly: 19:13, ztráty: 21:7, zisky: 7:18, asistence: 11:26, čtvrtiny: 14:20, 15:29, 9:33, 19:18

Kontrovali jsme zápas od jeho samého počátku. Věděli jsme, že Ústí je doma nebezpečným týmem. Má sedm, osm dobrých střelců, kteří mohou nastřílet 15 bodů každý den. Dneska jsme je dokázali zastavit.  

Bylo to velice jednoduché vítězství hostů. Nebyli jsme Nymburku důstojným soupeřem. Tým, který má na všech postech lepší hráče, musíte přebít maximální agresivitou nebo nasazením. Jenže Nymburk i přesto, že je lepší, byl po většinu zápasu agresivnější. My jsme dnes byli jen dalším týmem, který byl Nymburkem spláchnutý o čtyřicet.

Byl to zápas, který jsme dnes vyhráli obranou. Měli jsme spoustu přihrávek soupeře, do kterých jsme si sáhli, spoustu rychlých protiútoků a lehkých bodů. Dneska jsme si zápas udělali jednoduchý.

Michal Šotnar:

Rozdíl byl vidět už při rozcvičování. Na jedné straně bylo jedenáct hráčů, kteří sprintovali, a na naší straně se prakticky jen chodilo a čekalo, co s námi bude. To se projevilo hned na začátku zápasu.

MVP: Eugene Lawrence