Do play off vstoupí až dnes, ale už teď mají basketbalisté Nymburka vymyšlené rituály pro finálovou sérii. Nabubřelost? Spíš realita, nic jiného než hladká jízda ke zlatu se ani letos od domácího suveréna nečeká.

Ale že by mistr play off podcenil, to jeho kapitán Ladislav Sokolovský ihned odmítá. Naopak: deset výher, potřebných k pozvednutí poháru, chce v rychlém tempu nasbírat co nejdřív. Příklad mistryň z Brna, které letos ve finále nečekaně podlehly USK Praha, varuje i Nymburk.

V čem konkrétně je pro vás krach brněnských mistryň ponaučením?„Hlavně čeští hráči si uvědomili, že stát se to může. Byli jsme na finále Českého poháru v Brně, když tam USK vyhrál titul, a mluvili jsme o tom, že se to stalo a proč se to stalo.“

Proč tedy myslíte?

„Žabiny měly už třináct titulů, což je obrovský stereotyp. Hráčky si říkají, že se těžko něco stane, zvlášť když se vede 2:0. Nejdůležitější je nasazení a bojovnost, a to po celou dobu play off. To nám nesmí chybět. My ale máme teprve pět titulů, což je rozdíl, a taky víc domácích hráčů, kteří především dělají mančaft. To ty holky neměly. Bylo tam moc cizinek a po nich těžko můžete chtít, aby dělaly partu. Každopádně varování to je.“

Tohle je hlavní motivace pro vás, které už každý vidí s dalším pohárem?

„Neřekl bych to až takhle. Samozřejmě se o titul bude bojovat. Trenér nám připomíná, že teď začíná druhá část, kdy jde o všechno. On nás nenechá nic podcenit.“

Je na vás Muli Katzurin velký pes, když se blíží play off?

„Zatím ne. Přístup k nám nezměnil, je to všechno v dobrém tónu. Prostě nám připomíná, že tohle je období, v němž by každá porážka byla o hodně nepříjemnější než v základní části. Věří nám, že odevzdáme sto procent. Jiné by to asi bylo, kdyby se některý zápas nepovedl, to on pak pes umí být. To už známe.“ (úsměv)

Máte v týmu někoho, kdo by bral titul jako hotovou věc a frajeřil s ním už teď?

„Ale kdepak. Všichni víme, že Prostějov a Nový Jičín jsou velice slušné týmy. Vždyť se podívejte, už s USK to nebude jednoduché. Zejména u nich. Prostějov v semifinále, protože věřím, že tam postoupí, to jsme viděli v posledním vyrovnaném zápase v televizi, a Nový Jičín jsem už zmiňoval. Základní pětky mají soupeři taky silné. Jenže u nás je rozdíl v tom, že je nás dvanáct vyrovnaných a každý musí vydat maximum, jinak nehraje. Hned by šel sedět. Díky tomu můžeme myslet na to, aby byly naše výhry co nejhladší.“

Berete titul jako splnění povinnosti, nebo se na něj ještě těšíte?

„Každý titul je krásný a každý se dá krásně oslavit, takže... Všichni to od nás čekají, ale jsou tady i kluci bez titulu jako Venta, Gray nebo Tomaszek, takže motivace je obrovská. Jdeme bojovat a jdeme to předvést na hřišti. Prostě potřebujeme deset vítězství a uděláme všechno pro to, abychom je měli co nejrychleji.“

Vidíte na spoluhráčích, které jste jmenoval, že po titulu baží víc než ostatní?

„Určitě je to žene kupředu, ale to mě taky, a to jich už pár mám. Takhle bych to nedělil.“

Nemáte jich pár, ale dost. Letošní by byl váš osmý, čímž byste snížil stav souboje s kamarádem Pavlem Benešem na 8:9. Už jste se na tohle vaše obvyklé téma bavili?

„My v tom nesoupeříme, jen v žertu o tom prohodíme pár slov. Třeba jako minule na Utkání hvězd. To mi Beny říkal, jak se mi budou dobře sbírat tituly, když mám v Nymburku ještě podepsanou smlouvu na čtyři roky. Že ho hravě přeskočím. Ale jenom tak lehké to není. Každý musí makat, jinak za Nymburk za týden nemusí hrát.“

Říkáte, že i vás play off povzbuzuje. Zapojujete se i do vymýšlení rituálů, nebo to už necháváte mladým?

„Něco máme na čtvrtfinále, něco na finále, na semifinále zatím nic. To ještě přijde.“

Co jste vymysleli na nejbližší sérii s USK Praha?

„Nic tradičního jako barvení vlasů nebo neholení se. To by neprošlo. Bude to, řekněme, část oděvu. Ještě to u nás nebylo, třeba bude první.“

Tak aspoň naznačte.

„My nesmíme ani naznačovat.“

Link na web Deníku Sport