Na straně Pardubic seděli kromě dlouhodobě zraněného Škrance v civilu Spearman a Martin, na naší straně to byli Petr Benda a Dardan Berisha. Tím se zdánlivě síly vyrovnaly, kdo ale čekal vyrovnaný i zápas, ten byl zklamán. Už po první čtvrtině bylo jasné, že k nějakému opakování dějin, myšleno minulého zápasu na nymburské palubovce (91:90), nedojde. A milovníci střeleckých dostihů přišli také zkrátka. Mohutná klepeta naší obrany secvakla naplno a nedovolila hostům ani v jedné čtvrtině skórovat více než osmnáct bodů. Úspěšnost jejich střelby se jen stěží odlepila od jedné třetiny a teprve v poslední čtvrtině se někdo z pardubických hráčů dostal na dvojciferný počet nastřílených bodů. Ani naše střelba nebyla více než padesátiprocentní, ale pomohli jsme si celkem 17 útočnými doskoky.

Pardubice byly pouze jednou ve vedení, když první útok dovedl do konce Ondřej Kohout. Je vidět, že když nechodí Petr Benda na úvodní rozskok, nemáme první útok. Naše odpověď přišla po 45 sekundách, za tři se trefil Vojta. Za chvíli přidal trojku také Geno a také Boris a Boči přispěchal rovněž s tříbodovou akcí, rozdělenou na dva plus jeden bod. Hosté ještě stačili vyvažovat a v polovině první čtvrtiny bylo skóre 12:9. Ve druhých pěti minutách se pak trefil jen Jirka Welsch a my jsme přidali 14 bodů včetně Kendrikových dvou trojek. Po celou první čtvrtinu jsme se prosazovali jak po individuálním uvolnění, tak po týmové spolupráci a hlavně jsme si pohlídali obranný doskok a Pardubice pustili jen k jednomu útočnému.

Druhá čtvrtina se alespoň podle průběhu podobala té první. Také v její první polovině se hrálo vyrovnaně a druhá pětiminutovka skončila 11:2. Ve druhé čtvrtině se podstatně více chybovalo. My jsme zaznamenali čtyři ztráty a Pardubice dokonce sedm. K vidění bylo několik efektních zakončení i na straně Pardubic jako alley-oop dvojice Půlpán - Švrdlík. Naše akce byly strojově přesné a bojovnost příkladná, i když trenér Amiel byl možná více rozladěný než čemu odpovídal průběh zápasu. Díky střelbě všech hráčů, kteří byli na palubovce, s výjimkou Krojce, kterému možná někdo zadrátoval koš, jsme vytáhli rozdíl ve skóre až na 23 bodů.

Ve druhém poločase jsme nasbírali nachlup stejně bodů a dokonce byly rozděleny mezi třetí a čtvrtou čtvrtinu stejně jako mezi první a druhou. Jen na první minutu jsme byli hůře koncentrovaní a hosté trochu snadněji skórovali. Více se i tlačili do zakončení a ve třetí čtvrtině z toho vytěžili šest trestných hodů, ale vzhledem k tomu, že proměnili jen jeden, to velká výhoda nebyla. My jsme naopak dokázali hodně zrychlit a několik akcí bylo dokončených během pěti sekund. K tomu slavila úspěch i individuální zkušenost našich hráčů ve hře jedna na jedna. Ve třetí čtvrtině už rozdíl ve skóre přesáhl třicet bodů. Za zmínku stojí i poslední náš koš třetí čtvrtiny. Po Kendrickově zisku míče pod naším košem směřovala rychlá přihrávka na půlku na Vya, který ještě přesnou křižnou příhrou našel nabíhajícího Martina Koláře a ten o přes pokus o blok Kamila Švrdlíka úspěšně zakončil.

Na poslední čtvrtinu si nechal své nejlepší vystoupení Alex Davis (video na FB ZDE). Třikrát zastavil útok Pardubic, nejprve blokem na Ondru Kohouta, a pak volejbalově smáznul střelecký pokus Šutyse, že míč doletěl až daleko za trojkový oblouk. Tam se ho zmocnil Jirka Welsch a poslal míč do mlýnice pod naším košem. Opět se srazil s rukama Alexe a od nohy jednoho z pardubických hráčů se zakoulel za koncovou čáru. Alex - Alex - Alex, znělo ještě dlouhou chvíli z našeho fanklubu. Když nám Alex ukázal svoje schopnosti v obraně, chtěl se ukázat i v útoku. Nejprve předvedl přesnou ruku po asistenci Kendricka z nějakých pěti metrů a po chvíli si podobnou akci zopakovali o dva metry dál od pardubického koše a Alex vystavil na odiv i své trojkařské umění. Další trojka Alexe přišla o jeden útok později. Tentokrát si na přihrávku počíhal v levém rohu. Kilo se nám sice nepodařilo dát, ale i tak byla výhra nad Pardubicemi nejvyšší za poslední více než čtyři roky. Čtyřiadvacátého ledna 2014 skončilo naše domácí utkání 93:55 (+38). A pak už jen dvakrát byl rozdíl vyšší. Osmnáctého dubna 2007 jsme vyhráli 106:66 (+40) a dvacátého sedmého února 2010 to bylo 95:52 (+43). Ještě jedno doplnění ze statistik. V Pardubicích jsme vyhráli nejvyšším rozdílem 10.12.2005, kdy zápas skončil 69:106 (+37).

Body: Hruban 20, Ray 16, Davis 10, Vyoral a Bohačík 9, Kříž 8, Pumprla 6, Lawrence a Barač 5, Peterka a Kolář 4 - Kent 11, Kohout a Potoček 10, Švrdlík 9, Welsch 8, Půlpán 6, Pandula a Nečas 2, střelba za 2 body: 48/24 : 52/19, trojky: 27/13 : 17/4, TH: 13/9 - 14/8, doskoky (z toho útočné): 50 (17) : 38 (14), ztráty: 13:16, zisky: 9:6, body z druhých šancí: 16:13, body po ztrátách: 19:16, body z rychlých protiútoků: 20:8, čtvrtiny: 26:11, 22:14, 26:18, 22:15