V průběhu utkání jsme sice téměř neustále vedli, kromě úplného začátku, ale pouze v několika úsecích byl rozdíl vyšší než deset bodů a maximálně se náš náskok vyšplhal na dvanáct bodů. Dá se říct, že ani v jedné minutě jsme nemohli být klidní, že už je soupeř na hlavu poražen. „Chyběla nám nějaká delší bodová šňůra,“ všiml si Vojta Hruban a statistika odhalila, že nejvíce jsme dali 6 bodů v řadě. Na vině byla především útočná část hry. „Na naše poměry jsme neběhali rychle dopředu, neměli jsme příliš zisků do rychlého protiútoku. Na útočné polovině ani nebyl problém se do pozic dostávat, ale selhávalo jejich proměňování,“ hledal příčiny Pavel Pumprla.

V porovnání všech zápasů to byl náš druhý nejhorší zápas, co se týče valorizačních bodů týmu. Nasbírali jsme jich 92, což je o 12 více než v jediném prohraném utkání sezony v Pardubicích. Tyto statistiky vypovídají především o útoku, a tak můžeme dát Martinu Peterkovi jen za pravdu, když říká: „V obraně občas nějaké chyby byly, ale dostali jsme 70 bodů, což není špatné. Dneska jsme se trápili v útoku. Podržel nás Vojta několika střelami.“ Roli spasitele však Vojta odmítal: „Spotřeboval jsem spoustu střel, takže zase tak dobrý zápas jsem neodehrál.“

Střelecká neproduktivita se odrazila především na střelbě z dlouhé vzdálenosti, kde jsme měli úspěšnost 19,4%. Horší v letošní sezoně už byla jen ve zmiňovaném zápase proti Pardubicím. Dokonce i takový vyhlášený střelec jako Dardan Berisha neproměnil ani jeden pokus ze čtyř. Ovšem jeho sebereflexe zafungovala a ve druhém poločase drtil soupeře z nájezdů pod koš a byl jedním z hráčů, kteří se postarali o více než desetibodové vedení ve čtvrté čtvrtině.

Nad úspěšností střelby se trochu zamýšlel Pampi: „Je to velký rozdíl, zápasová střela se na tréninku nenatrénuje. I když to na nás tolik nepůsobí, ale přeci jen nějaký tlak zápasu přichází. I když nejsme vystresovaní, je to prostě semifinále. Musí se najít kompromis, nejde volné střely nestřílet, protože další pozice už nemusí být lepší.“

Co tedy naše hráče drželo ve hře a ve vedení? Doskoky. Celkově jsme vyhráli 46:34, ale na obranný doskok to bylo vyrovnané 26:26. „Nymburk měl dvacet útočných doskoků a to je neskutečně obrovské číslo a měli i o 21 střel více a to je prostě smrtící,“ řekl na tiskové konferenci Luboš Růžička a Jiří Jelínek přidal ještě jednu vlastní zkušenost: „Když už to vypadalo, že budeme mít míč v ruce, přišel Martin Kříž a míč nám odplácl.“ Po utkání cestou do šatny padala slova jako: „to je buldozér“ a je dost možné, že se mluvilo o Krojcovi. Z druhé šance jsme dali 15 bodů proti osmi hostů, což mohlo rozhodnout, ale samo o sobě by to na konečný rozdíl nestačilo.

V zápase se ani nehrálo moc rychle dopředu. Pouze 12 bodů z rychlého protiútoku je číslo na naše poměry nízké. Na tiskové konferenci se mluvilo i o ztrátách. „Pokud bychom omezili ztráty, mohli bychom myslet na vyrovnanější průběh a v závěru možná i na vítězství. Udělali jsme jich 17, a z toho mohlo být i deset nevynucených,“ vyprávěl Luboš Růžička. Ale ani v počtu bodů po ztrátě soupeře nebyl rozdíl propastný 13:9.

Podívejme se krátce na průběh zápasu. V první pětiminutovce padlo jen 16 bodů rozdělených v poměru 9:7 a v další pětiminutovce změna nepřišla (8:6). Naše úspěšnost střelby byla 28,6%, svitavská 35,7%. Rozdílové čtyři body vznikly na čáře trestných hodů. Zatímco Svitavští se na tuto značku nepostavili ani jednou, my pětkrát. Střelba za tři body byla na naší straně záležitostí Vojty, dal jednu ze dvou pokusů, přičemž ostatních sedm ostatních hráčů vyšlo naprázdno. Na straně hostů dal dvě trojky Jirka Jelínek a jednu Šimon Puršl. Pokud znáte svitavské hráče, oba dva jsou pivoti a došlo na předzápasová slova Pavla Pumprly, že z dálky umí střílet i Tuří pivoti. Na urputném boji o každou píď palubovky se nic nezměnilo ani druhých deset minut. Naše střelba se malinko zvedala, ale nikdo nepřidal žádnou úspěšnou střelu z perimetru (1/15). „V prvním poločase jsme hráli dobře v obraně, ale dopustili jsme se několika stupidních chyb, kdy jsme nechali volného hráče, který volný být neměl. Mohlo to být v poločase o patnáct a ne o šest a mohlo se hrát úplně jinak,“ přidal po zápase kritiku Vojta Hruban. Tím volným hráčem byl určitě Jiří Jelínek, jenž za poločas proměnil čtyři trojky ze čtyř pokusů a byl se 14 body nejlepším střelcem zápasu.

Vstup do třetí čtvrtiny měli lepší hosté a zásluhou Romana Marka a jeho dvou trojek se rozdíl zmenšil na dva body.  Bitva pokračovala. Chvíli se skóre nepohnulo, my jsme díky útočným doskokům zůstali v útoku i klidně skoro minutu. Body hostů přibývaly po třech, ať už to byl koš s faulem Roseboroa nebo trojka Slezáka. Vždy jsme však dokázali odpovědět především z krátké vzdálenosti. Trojku dal jen jednu Vojta. Dva nekompromisní vniky do podkošového prostoru Dardana a třetí trojka Vojty upravily na 64:52. Na to reagoval kouč Svitav poradní minutkou time outu. Až po dvou minutách padl další koš, zasloužil se o něj Kerr a oddechový čas si vzal Oren. Od té doby se rozdíl pohyboval mezi šesti a dvanácti body. Na svitavské straně se vyfauloval Jiří Jelínek, který ve druhém poločase bodově mlčel.

Body: Hruban 18 (7 doskoků), Ray 16 (4 asistence, ale 3 ztráty), Berisha 12, Bohačík 9 (8 doskoů), Kříž 7 (9 doskoků), Vyoral 7, Peterka a Davis 4, Lawrence 2 - Slezák 18, Jelínek 14, Roseboro 10, Puršl 9, Marko 6, Kerr 4 (7 doskoků), Stria 3, Petway, Smithson a Kotásek po 2, střelba za 2 body: 46/27:29/15, trojky: 31/6:37/9, TH: 12/7:16/13, doskoky: 46:34 (z toho útočné 20:8), asistence: 16:23, ztráty: 11:17, zisky: 11:6, fauly: 18:19, čtvrtiny: 17:13, 20:18, 20:20, 22:19