V cestě jim stojí řecký tým AEK Athény, jeden z tradičních klubů z řeckého hlavního města. Utkají se dva týmy, které svou historii započaly zhruba před devadesáti lety. AEK má v rodném listě 1924, Nymburk je o pět let mladší. Mladší brácha je však v počtu domácích mistrovských titulů pilnějším sběratelem. AEK získal řecký titul osmkrát, naposledy v roce 2002, vítězství v řeckém poháru má čtyři, ale na tom posledním zlatá barva ještě pořádně nezaschla. Je totiž jen o den starší než náš poslední triumf v národním poháru. A upřímně i cesta je v Řecku trnitější než u nás. Vede totiž přes oba současné vládce řeckého basketbalu - Panathinaikos a Olympiakos, které AEK na cestě k vítězství porazilo.

Nymburk se za svých více než patnáct let strávených po evropských palubovkách s řeckými týmy potkal celkem dvanáctkrát - dvakrát s týmem Panellinios Athény, čtyřikrát s Maroussi Athény a šestkrát s Arisem Soluň. Proti řeckým týmům se nám daří, vyhráli jsme celkem devět zápasů, ale ještě ani jeden nebyl v takové fázi, aby se v něm rozhodovalo o postupu do dalšího kola soutěže. Dá se takový zápas považovat za nejdůležitější v této sezoně? „Jeho důležitost je veliká, je to zápas o postup někam, kde jsme ještě nebyli, a kam bychom se chtěli dostat,“ souhlasí kapitán našeho týmu Pavel Pumprla, ale zároveň dodává jednu zajímavou myšlenku. „Pevně věřím, že ten za týden v Nymburce bude ještě důležitější… a ještě důležitější bude ten, který budeme hrát za dalších čtrnáct dní.“ To by znamenalo, že v součtu bodů AEK porazíme a budeme bojovat o závěrečný turnaj Final Four.

Jak víte, hraje se tato fáze BCL jako dvojzápas, ve kterém o postupu rozhoduje bodový poměr v součtu obou zápasů. Jisté zkušenosti s tímto systémem máme již z minulého roku z utkání proti Sassari. Připomeňme, že první zápas v Itálii jsme prohráli o 22 bodů, v odvetě jsme vedli v poslední čtvrtině už o třicet, ale nakonec jsme vyhráli „jen“ o 21 bodů. O jediný bod postoupil soupeř. „Porážet tenhle typ týmů o dvacet a více bodů není nereálné, ale hodně obtížné. Mnohem lepší by bylo, a tým na to máme, si situaci připravit lépe,“ usmívá se Pavel Pumprla. Jeho slova dokazují i fakta z letošní sezony, kdy není mezi výkony na domácí palubovce a venkovních hřištích žádný velký rozdíl. Naopak o druhé místo po základní skupině jsme zabojovali hlavně výhrami na venkovních palubovkách. „Vloni jsme měli výbornou sezonu doma, více jsme si na soupeře věřili a výsledky tomu odpovídaly. Letos jsme vyhráli i hodně zápasů venku a naopak doma něco i prohrávali,“ zrekapituloval náš kapitán.

V losovacím osudí pro osmifinálovou dvojici, byla další dvě družstva na třetích místech: Oldenburg a PAOK Soluň, s Nanterre jsme nemohli hrát, protože s námi byl ve skupině. Názory o síle AEK vzhledem ke zbylým dvěma soupeřům se vyvíjely v závislosti na čase. „Ve chvíli, kdy jsme se po losování dozvěděli jméno soupeře, tak jsme si nemysleli podle dosavadních výsledků, že by to byl ten nejtěžší soupeř. Velký vykřičník udělalo to, co předvedli v řeckém poháru. Ale za pár dní po skončení poháru jsme seděli v rámci reprezentačního okna s Partikem Audou, a on říkal: „S těma jsme hráli ve skupině, ty porazíte…“ a ono se to zase tak nějak vyrovnalo,“ vzpomíná Pavel Pumprla.

Do hry při souboji takto vyrovnaných družstev vstupuje nejen skutečná síla týmu, týmové pojetí, kvalita individualit, ale i věci nahodilé ať jsou to výkony rozhodčích, momentální forma v daný večer zápasu, ale i to, jak si týmy navzájem „sedí“, jak jeden druhému dokáže vnutit svůj styl boje, kolik bude mít štěstí nebo v jakém rozpoložení třeba odehrál minulé zápasy. Oba dva týmy v domácí lize mají několik zápasů v řadě bez prohry a to včetně poháru. Ano, můžeme namítat, že naše výkony v posledních dvou zápasech proti Svitavám nebo Děčínu nebyly zcela dominantní. „Ty zápasy byly obtížné. Polovina měla „třetí letní“ přípravu, kdy byli v pěti, a zbytek měl extrémní program v reprezentaci. Najednou se to spojilo a po jednom tréninku jsme měli hrát zápas. To bylo těžké, ale vrásky si z toho neděláme. I před Zelenou Horou a Bonnem jsme se v lize trápili a všichni měli obavy, jak ty zápasy dopadnou,“ odmítá právě tuto spojitost Pavel Pumprla.

Podívejme se ještě na některá srovnání obou týmů nebo individualit v obou týmech

ČEZ Basketball Nymburk vyhrál osm z posledních devíti zápasů v BCL a v lize mistrů vyhrál tři ze čtyř utkání proti řeckým týmům.

Hráči AEK získali 337 faulů na svých soupeřích. V základní skupině byl jen jeden tým lepší.

Pouze Iberostar Tenerife (551) získal více doskoků než Nymburk (545), ale pouze dva týmy byly horší v počtu zblokovaných míčů.

Manny Harris má průměr 2 zisků na zápas a je třetím nejlepším mezi guardy. Jeho 13 doskoků proti týmu Rosa Radom je nejvyšší číslo v jednom utkání mezi guardy.

Pouze dva hráči získali více asistencí než Geno Lawrence (82) a jeho 13 asistencí v utkání proti Bonnu je nejlepší individuální výkon této sezony v BCL.