To, čeho jsem se báli nejvíce, to je fyzická převaha pod košem a s tím související problémy na doskoku, zvládáme vcelku slušně. Domácí mají jen o dva doskoky více. Bohužel domácí střílejí často a úspěšně z perimetru. To je jeden z úkolů pro druhý poločas. Ve druhé čtvrtině jsme se rozpadli týmově. Je to škoda, protože ve druhé polovině první čtvrtiny jsme si dokázali, že s nimi můžeme hrát. Byli jsme schopni uhrát úsek 15:5 a dotáhnout to strašidelné vedení. V té době jsme hráli agresivní obranu. Pak jsme se ale zase zatáhli, nechodili jsme rychle dopředu a hra pět na pět proti jejich mohutným a mocným pivotům nás zahubila. Naši nekolektivnost dokumentují pouze 4 asistence.

Začátek jsem nezvládli, ale vrátli jsem se do hry. Překvapila nás agresivita, na kterou nejsme zvyklí ani v Eurocupu natož v lize. Presovali nás na polovině a měli jsme problém s vyvážením míče. Sice nás zaskočili, ale v konečném efektu to bylo jedno, protože jsme se dokázali dostát zpátky do zápasu.

Ve druhé polovině jsme nechávali velké penzum práce na Arturovi, který to měl velice těžké. Když jsme se dostali do blízkosti koše, tvrdě nás bránili na perimetru a směrovali nás pod koš, ke jsme ale naráželi na obranný val, který nebyl k překonání. Špatná střelba souvisí s tím, že jsem se dostávali do střeleckých pozic v posledních vteřinách útoku a postrádali jsme přesnost. Pokud jsme se dostali do hry jeden na jednoho, hrál jeden hráč a ostatní stáli a to byla voda na mlýn domácích. Je potřeba hrát celoplošně, rychle si přihrávat a jejich větší hráče rozhýbat. Nedostáváme se do převahových situací a to nejen rychlým protiútokem, ale ani napíchnutím podkošového prostoru s následným vyhozením ven. Jen tak můžeme jejich pivoty dostat do pohybu a uspět. Musí dojít k přečíslení i při postupném útoku.