Hned první čtvrtina zápasu rozptýlila všechny pochybnosti, jak naši hráči zvládnou vyřazení z evropských pohárů. Svou negativní energii přetransformovali do obrany a útoku a především v prvních deseti minutách zápasu přeběhli odpor soupeře jako zamrzlou hladinu jezera. Vynikající defenziva našeho týmu nedávala šanci Olomoucku vymyslet kloudnou akci a zakončovat v klidu. Lukáše Palyzu si vzal na úvod pod zvýšený dohled jeho reprezentační parťák Pavel Pumprla a nedaroval mu ani píď palubovky. Paly se poprvé prosadil za tři body, až když došlo k vystřídání obránce. Jak bylo řečeno, obrana pracovala bez chyb nejen na hráčích s míčem, ale bez něj. Pokud došlo ve cloně k přebrání, podkošový hráč Olomoucka, zpravidla Mikulič, bráněný některým menším hráčem se svého stínu prostě nezbavil a míč pak nemohl být na něj doručen, aby se prosadil nějakým snadným zakončením.

Měli jsme převahu pod košem, zejména pak díky Miku Myersovi, který dělal obraně Olomoucka velké problémy a často se dostával k trestným hodům. Za stavu 12:9 dal Vojtěch Hruban koš s faulem, následovala trojka Eugena Lawrence a další trojka Hrubana. Olomoucko „bylo poprvé počítáno“ při našem vedení o 12 bodů. Za 8,5 minuty naše ofenzíva vyprodukovala dohromady 32 bodů a defenzíva povolila soupeři jen 16 bodů. Obrovský rozdíl byl pochopitelně v úspěšnosti střelby z pole. Zatímco jsme vystřelili patnáctkrát, proměnili jsme 11 pokusů, Olomoucko pálilo 16x a dalo 9 košů. Když se k tomu připočítají naše šestky 9/9 a Olomoucka 6/3, není sedmnáctibodový rozdíl po deseti minutách nijak překvapivý.  

Olomoucko ve druhé čtvrtině vylepšilo obranu a častěji se prosadilo z rychlého protiútoku. Vylepšená hra se promítla do průběžného skóre tak, že se rozdíl zmenšil ze sedmnácti na čtrnáct (27:41). I přesto, že snížení bylo jen kosmetické, svolal si Oren hráče k poradě. Hned po time outu ukázal Mike dost povedenou smeč, ale po chvíli přišel o míč při útočném faulu, o kterém rozhodně přesvědčený nebyl. Přílišné jeho rozladění ocenili rozhodčí technickou chybou. Po šestce Palyho se skóre dostalo na 30:45. Pak se prosadili pivoti Peterka a Benda, na což odpovědělo Olomoucko trojkou. V sedmnácté minutě jsme překonali půlstovku a minutu před koncem zaujala smeč Alexe, na kterou mu „nalil“ Tomáš Vyoral. Byť se úspěšnost naší střelby trochu snížila a soupeře zvýšila, stále to stačilo na pohodlné vedení o dvacet bodů po prvním poločase. Podstatné pro vývoj zápasu bylo zastavení ofenzívních manévrů amerického dua D+D (Dunans + Douglas).

V poločase za stavu 35-55 jsme kralovali v šestkách (7/4 - 13/13), dvojkách (23/8 - 23/15), bodech z brejků (5-12) i ztrátách (10-3). V týmu Olomoucka se prosadil výrazně jen Palyza 10 body.

Ve druhé půli převzali taktovku Tomáš Vyoral, Martin Peterka a Jaromír Bohačík, který před zápasem bojoval s virózou a k týmu se připojil až v sobotu na zápase. S lehkou nohou na plynu jsme si udržovali vedení přes dvacet bodů. Oba trenéři prostřídali sestavy, aby zátěž rozložili mezi více hráčů. Olomoucko šetřilo své trumfy na nedělní střetnutí a zkusilo na nás ještě nasadit zónovou obranu s téměř českou sestavou na hřišti. Až v poslední čtvrtině resp. v poslední čtyřminutovce na chvíli rozdíl klesl na 15 bodů, ale pak se opět prosadil Myers a nedovolil Olomoucku ještě zápas zdramatizovat.

Body: Palyza 12, Váňa a Dedek po 11, Mikulič 8, Goga, Dunans a Norwa po 7, Pelko 6, Sehnal 5, Sychra 4, Douglas 3 – Myers 18, Bohačík 13, Peterka 12, Wright 11, Pumprla a Davis po 8, Lawrence a Vyoral po 7, Benda a Hruban po 6, Novotný 2, Kříž 1, TH: 25/16:31/25, trojky: 11:6, doskoky: 29:36, zisky: 7:11, ztráty: 14:10, asistence: 21:14, fauly: 25:19, čtvrtiny: 17:34, 18:21, 20:26, 26:18

V zítřejším finále vyzveme Opavu, která udolala Děčín 82:78. Opava potvrdila zkušenosti nasbírané v Lize mistrů a otočila duel s Děčínem, který v první půli vedl už o 17 bodů. V závěru vzal zápas pod svou dirigentskou taktovku reprezentační rozehrávač Jakub Šiřina, který dal v první půli jediný bod, ale nakonec byl se 16 body spolu se sedmnáctibodových Václavem Bujnochem nejlepším střelcem Opavy. V posledních třech minutách dal sedm bodů svého týmu v řadě.

Ve finále půjde o náš třetí triumf v soutěži za sebou a třináctý v historii. Opava může vyhrát pohár pošesté a poprvé od roku 2003.