Jak se váš přestup zrodil?

Už v létě jsem s touto myšlenkou lehce koketoval, ale spíše s výhledem na příští rok. V Charleroi, kde jsem měl smlouvu ještě na jednu sezónu, se ale změnila ekonomická situace, která vyústila v to, že si mě klub nemohl dovolit. Ozval se mi Nymburk a dohodli jsme se. Domů jsem chtěl a Nymburk má na evropském poli obrovské renomé a všichni už dnes znají jeho kvalitu. Všechno se dobře sešlo a jsem rád, že jsem tady.

Po skončení angažmá v Charleroi jste se nějaký čas připravoval sám. Jak to vypadalo?

Věděl jsem, že musím být neustále připraven, abych mohl naskočit do nového týmu. Proto jsem stále na sobě pracoval a hlavně jsem se zaměřil na fyzičku.

V Nymburce chtějí využít vaší univerzálnosti. Měl byste se na hřišti objevovat jako rozehrávač i křídlo.

Původně jsem sice hráč na pozici 2, ale s postem středního rozehrávače mám své zkušenosti. Loni jsem zaskakoval v Charleroi a letos i v národním týmu. Nedělá mi to zásadní problém. Bude záležet, kde mě bude trenér a mužstvo potřebovat, a na jakémkoli místě v sestavě odevzdám maximum.

V sezóně vás čeká spousta cestování. Jak se s tím vypořádáváte?

S tím nemám žádný problém. Po celou svou kariéru jsem byl zvyklý na časté přesuny, obzvlášť v NBA jsme byli pořád na cestách. Pro mě je to tedy standardní záležitost, která k basketbalu na této úrovni patří.

Jak vypadal váš první den v Čechách po příletu z vaší základny v Málaze?

Přiletěl jsem v půl druhé v noci a k bráchovi domů, kde jsem spal, jsem se dostal až někdy k třetí hodině. Dopoledne jsem absolvoval lékařskou prohlídku, po obědě oficiální tiskovou konferenci v Nymburku a ve 14:00 první trénink.

Kdy se dá očekávat, že poprvé nastoupíte?