„Skončila pro mě jedna etapa. Cítím velkou radost, ale zároveň i smutek,“ přiznal prezident bezprostředně po zisku jubilejního titulu, který se hned trochu zasnil a uvedl současný úspěch do kontextu historie nymburského sportu.

„Vzpomínám si jak jsme slavili v roce 2004 na náměstí v Nymburce první titul, kde bylo asi dva tisíce lidí. Na takhle malé město to bylo něco neskutečného. Sice jsme měli v 70. a 80 letech vynikající volejbal, ale titul jsme nikdy nezískali. Basketbal byl v Nymburce kvalitní za války, ale také bez titulu. Takže tehdy to byl první titul pro město ve velkém sportu,“ bilancoval sám bývalý basketbalista.

„Město mělo řadu mistrů v různých sportech, ale jméno si udělali jinde, takže pro mě jako rodilého Nymburáka to bylo něco speciálního. Tehdy jsem ze srandy řekl, že uděláme deset titulů v řadě, aniž bych tušil, že se to povede. Je zatím spousta tvrdé práce, ani neříkám mé, ale týmu lidí, který se tady utvořil. I hráčů, kteří Nymburkem prošli. S tím jsem hodně spokojený.“

Dobrý pocit pramení také z toho, že Nymburk se stal i díky basketbalu městem, které Evropa dobře zná. „Ani nymburští možná neví, jak jsou díky basketbalu známí po celé Evropě. Když se řekne Česká republika a basket, tak se za hranicemi těm, kdo znají basket, vybaví jméno Nymburk. Stali jsme se určítým pojmem, což mě jako Nymburáka samozřejmě těší.“

Deset titulů je za námi a Miroslav Jansta se ani ve víru oslav neubrání myšlenkám na budoucnost, která je za dveřmi. Vždyť už není žádným tajemstvím, že klub čekají velké změny, které by měly do České republiky přinést ještě lepší basketbal.

„Teď už přemýšlím nad další etapou klubu, která bude stejně náročná, ale už nebude záviset jenom na mně. Jsem si jistý, že jsem si našel správného partnera, protože finančních prostředků na sport je čím dál méně, jelikož stát se ke sportu moc vstřícně nestaví. Během dvaceti let existence státu se sport u nás ocitl na vedlejší koleji. Věřím, že jsem tím zajistil pokračování a a další rozvíjení našeho klubu.“