Připomeňme, že Darius už svou stopu v Mattoni NBL zanechal. Hrál totiž v Nymburce v roce 2007, když v poslední přestupní den přišel z PAOK Soluň. Na konci sezony stihl odehrát 26 zápasů, nastřílel 334 bodů (průměr 12,8 b/zápas), získal na doskoku 83 míčů (3,2 na zápas). Po ukončení angažmá v Nymburce odešel do NBA, kde odehrál 18 zápasů a vrátil se do Evropy do týmu Aris Soluň. Dalšími Dariovými zastávkami byly: Ural Great Perm, Galatasaray, Lottomatika Roma, Türk Telekom, Hapoel Eilat a Olin Edirne. Krom těchto destinací stihl ještě krátká angažmá v Piratas de Quebradillas (Portoriko) a v Le Mans.

I když byl Darius po cestě hodně unavený a ze všeho nejvíce se těšil do postele, svolil ke krátkému rozhovoru.

Cesta byla dobrá, až na to, že mi v Paříži při přestupu chyběla všechna tři zavazadla. Kvůli tomu jsem nestihl přípoj do Prahy.

Dohromady tak 18 hodin… a díky časovému posunu vlastně už od včerejška (s úsměvem).

Proč se rozhodl po sedmi letech vrátit do Nymburka?

Při svém prvním angažmá jsem přišel až v březnu a moje první zkušenost s klubem byla vynikající, všechno tu fungovalo na vysoké úrovni a myslím, že teď je to ještě lepší. Navíc Nymburk hraje kromě české ligy i mezinárodní soutěže a to bylo při mém rozhodování důležité.

Předpokládáš, že to bude letos stejné jako při tvém prvním působení v Nymburce?

Myslím, že v letošní sezoně tu je o trochu lepší tým než před sedmi lety. Je tu hodně zkušených hráčů a změnily se i cíle klubu. Není to jen vyhrávat českou ligu. Za pár týdnů nás čeká kvalifikace o Euroligu, už to něco vypovídá o ambicích klubu. Hraje se VTB liga a také v této soutěži jsou před nás postaveny vyšší cíle než vloni. Já všechny tyhle výzvy přijímám, těším se na ně, a proto jsem tady.

Když jsem přišel do Nymburka poprvé, byl jsem mladý, první sezonu v Evropě. Chtěl jsem se ukázat a hrál jsem hodně na sebe. Teď jsem mnohem více zkušený, dokáži více využívat svoje spoluhráče a myslím, že se dokážu lépe přizpůsobit filosofii trenéra.

V Nymburce tě čeká velká porce zápasů, často i tři za týden. Dokážeš se s tím vyrovnat?

Myslím, že ano. Vloni jsem Turecku byl v týmu, který hrál jen domácí soutěž. To byl jeden zápas týdně a hodně tréninků. Podle mě tím trochu trpí i týmová chemie. Pochopitelně pro část přípravy před sezonou jsou tréninky velice důležité.

Pana Šimečka nebo Jirku Zídka. Z hráčů se poznám s Rado Rančíkem, hrál jsem s ním v Nymburce i v Galatasaray Istanbul. Vždycky je lepší přijít do týmu, kde alespoň někoho znáš.