Jako první se lehce před polednem objevil Christian Burns. Přiletěl s manželkou a dvěma caparty a po příletu nepůsobil vůbec unaveně. Jeho noc se sice díky časovému posunu při letu z New Yorku do Prahy zkrátila o několik hodin, ale díky tomu, že let byl přímý, odpadlo dlouhé čekání po cestě přes oceán. Možná to také bylo tím, že Christian, jakožto otec dvou malých dětí, má v kratších nocích trénink. První akcí, která Christiana čekala, byla výuka v autoškole. Už ve čtyři odpoledne nastupoval na první lekci řazení v autě s manuální převodovkou.

 

Nedlouho po něm se v Nymburce objevil pivot Garrett Stutz. Jeho výraz tváře byl o poznání unavenější. Jakoby doslovný laický překlad nápisu na jeho triku „Underdog“ vystihoval pocit z uplynulých hodin. „Jsem na cestě 19 hodin a spal jsem asi hodinu a půl v letadle,“ jen hlesl, když usedl na židli, ale úsměv se nevytratil. Dobrou náladu neztratil, ani když se dozvěděl, že ho ještě v neděli čeká první lekce ze tří pedálů. „Já už auto s manuální převodovkou řídil, ale potřebuji krátký refresh,“ hlásila více než dvoumetrová posila. Jak se ale po chvíli ukázalo, lekce v autoškole budou jen formalita. Garett se na parkovišti nasoukal do auta a na první pokus vyřešil i složitý výjezd s několikerým couváním. I když jeho jméno na první pohled vypadá německy, nečte se [Štuc] ale [Stac]. A na konec ještě jedna zpráva pro dívky. Garrett přicestoval sám a nepřiznal se ani k přítelkyni.

 

Odpoledne dorazil také poslední zahraniční nováček v týmu Derek Raivio. Jeho cesta byla jen o trochu kratší než Garrettova. „Patnáct hodin jsem na cestě, z toho asi pět na letištích,“ odhadl Derek svůj čas potřebný pro přesun z USA do Prahy. V kanceláři při obvyklých procedurách při příchodu nového hráče nepůsobil vůbec unaveně. Jediné, co ho trochu vykolejilo, byla výměna SIM karty v telefonu. Nový typ jeho přístroje s jablkem je vybaven tak dokonalým obalem, že dostat se ke kartě byla záležitost snad pěti minut. „Mám ho teprve měsíc,“ omlouval se Derek. A když byl konečně úspěšný, zjistilo se, že i malá SIM karta je pro jeho typ stále ještě velká.

 

V osm večer dorazil „starý“ známý Tre Simmons. „Pohoda, cesta jako vždycky,“ nerozhodil zkušeného hráče ani devítihodinový časový posun. Snad jen porce letošních zápasů ho trochu překvapila. 

V neděli přijel také Rado Rančík, který sledoval už zápas svých spoluhráčů z Nymburka v reprezentačním dresu proti Maďarsku. U východu se pak se všemi: Jurou, Pomim, Vojtkem i Houšim, přivítal. Na otázku, jak se mu dařilo o prázdninách, odpověděl: „Bylo to perfektní. Od prvního června jsem denně bezkontaktně trénoval. Přeci jen po loňském zranění to bylo nutné.“