Druhý den jsme se sešli v 9 hodin v hale. Turnaje se zúčastnilo jak v chlapecké tak dívčí části 8 týmů rozdělených do dvou čtyřčlenných skupin. V naší skupině byli týmy Touraine BC, Villemonble a Luce. Ve druhý týmy Armani jeans Milano, Geneva, Elan Chalon a Jura centre. Našemu zápasu předcházel souboj týmů Milana a Genevy, ve kterém Milán jednoznačně soupeři přehrál. Naši chlapci před prvním zápasem hýřili sebevědomím nabitým z povedené sezony a někteří i z včerejšího tréninku chlapců Elan Chalon. My trenéři jsme byli v odhadech výsledků poněkud opatrnější.

Naším prvním soupeřem byl tým Touraine Bc. Celý turnaj se hrál systémem 4x6min a záleželo tedy na každém balonu. V utkání jsme vedli přesně 24 vteřin po jednom úspěšném trestném hodu Honzy Zahrádky, po té však soupeř převzal otěže i vedení utkání. Hráči soupeři byli mnohem lepší technicky, silově i rychlostně, v čem nás však převyšovali nejvíce bylo čtení hry. Naprosto se zde projevilo že Francouzi mají za sebou mnoho težkých zápasů, kdežto my hráli v kraji proti týmům které s prominutím neuměli skoro driblovat. Projevil se obrovský problém si nahrát a uvolnit se pro balon když jsme bráněni těsně stejně jako přehrát či ubránit ve hře 1 na 1. Zápas skončil debaklem 19:60 v náš neprospěch. To bylo pro kluky kruté probuzení.

Ve druhém utkání jsme se po chutném obědě, který byl zařízen v jedné z mnoha místností v zázemí haly, jsme nastoupily proti týmu Villemonble. V jejich středu byl i hráč černé pleti asi o výšce 195 cm. Naši kluci se strašlivě zalekli. První čtvrtinu jsme prohráli o 15 a bylo po zápase. Marně Michal Franěk točil v prvním poločase sestavou, domlouval, radil nebo prostě jen křičel. Poločas byl o dvacet a bylo jak se říká po zápase. Během poločasu jsme klukům asi po 100 zopakovali že to jsou taky jenom kluci jako oni at se přestanou bát. Konečně slova padla na ornou půdu a druhý poločas jsme se soupeřem odehráli vyrovnaně, což bych napůl přičetl naší zlepšené hře a napůl soupeři, které utkání evidentně dohrával. Výsledek 31:53 byl však oproti prvnímu utkání lépe vypadající.

Třetím soupeřem nám byl přemožitel BC Touraine, našeho prvního protivníka v turnaji Luce. Očekávání byla všelijaká. Nastoupili jsme s pozměněnou sestavou a častým střídáním jsme se snažili udržet tempo a dařilo se nám to podstatně lépe než v prvních dvou utkáních a první čtvrtina skončila 17:15 ve prospěch soupeře. Naše hra v té době vypadala opravdu dobře a vypadalo to že si kluci z prvních dvou zápasů něco vzali. Pak ovšem jako kdyby někdo vypnul vypínač. Druhou čtvrtinu jsme prohráli o 20, nebyli jsme schopni dát koš a nestíhali se vracet. Po té se hra zase vyrovnala spíše z přičinění soupeře. Celkové skore 31:53 bylo ještě milostivé.

První den ukázal mnohé. Největším zklamáním však pro nás byli nebojovné výkony některých hráčů, někdy až odevzdané. Z vlastní zkušenosti vím, že soupeř může být lepší ale aby chodil stále sám na koš z protiútoku? K tomu přeci stačí, abych uměl běhat… Na druhé straně se však v našich utkáních objevili časové úseky, kdy jsme byli rovnocenným soupeřem a díky bohu se tyto úseky postupem času prodlužovali, vždyt v posledním utkání dnešního dne jsme se drželi celou čtvrtinu. To byl určitý příslib do druhého dne. Sobotní večer byl završen diskotékou nicméně Michal Franěk tým za výsledky nemilosrdně vyhnal v 10 do postele. (což mě trochu mrzelo, rozjíždělo se to tam fakt pěkně) a my se poté odebrali zpět na hotel.

Nedělí započala boje o umístění. My ve skupině skončili na posledním místě a hráli jsme tedy o 5-8 místo. Hrálo se stylem 3 se 4. S tím že vítěz bude hrát o 5.místo, poražený o 7.místo. Stejný systém byl praktikován i na ,,horního,, pavouka, čili souboje o vítězství.

Naším soupeřem byl tým Jura centre. Tým skončil s jednou výhrou na třetím místě druhé skupiny kde předváděl, že jeho silou jsou jednoznačně atletické schopnosti. Tým složený ze samých černochů a jednoho hodně hodně opáleného bělocha si na nás věřil, při rozcvičování smečoval a celkově působil velice sebevědomě. My jsme se po krátké úvodní šňůře soupeře okamžitě uchýlili do zony čímž jsme maximálně eliminovali atletičnost soupeře a to se nám vyplatilo. Do poločasu jsme ztrátu stáhli na pouhé 4 body. Ve druhém poločase nás však již soupeř, přehrával. Celý zápas jsme odehráli v užší rotaci a naši klíčoví hráči v závěru působili unavenějším dojmem než soupeř. Nicméně tento zápas ukázal, že i chytrostí se dají hrát pěkné zápasy. Celkové skore o 11 bodů bylo po vývoji zápasu pro kluky zklamáním, ovšem z výkonu jsme mohli být spokojeni. Velké díky zde patří rodičům francouzských hráčů, u kterých chlapci spaly, protože je celý zápas povzbuzovali jako vlastní!

Tato porážka nás odsoudila k boji o poslední místo. Soupeřem nám byl tým Genevy. Tentokrát již povzbuzováni celou halou jsme do utkání vstoupili rázně a od začátku se dostali do vedení. Opět jsme se uchýlili k zoně, kterou jsme hráli opravdu dobře. Tu jsme však často měnili na osobní obranu, což soupeři činilo nemalé potíže. V útoku jsme se nebáli přehrát 1 na 1 a výborně bojovali na útočném doskoku. Po celý zápas jsme si drželi 5 až 10 bodové vedení a když jsme 3 minuty před koncem vedli o 15, mohli jsme hráče, kteří odtáhli téměř celý zápas odpočinout. V tomto utkání byl vidět obrovský posun, které družstvo udělalo během turnaje. Kdybychom toto utkání hráli v sobotu tak bychom prohráli. Ač zápas odtáhlo převážně 7 hráčů, tak i výkony hráčů, kteří naskočili z lavičky na 3, 5 či 10 minutek byli dobré, a ani v těchto chvílích kdy na hřišti byli i 4 hráči z lavičky nás soupeř nepřehrával.

Celkově byl turnaj obrovským přínosem a zkušeností a troufnu si tvrdit, že nejenom v basketbalovém životě. Kluci si museli zvykat na nové prostředí, styl života i jazyk. Nakonec se s tím každý vypořádal po svém. Z basketbalového hlediska se kluci zase dostali trochu na zem, a zjistili jak moc jim ještě chybí a že výhra v kraji neznamená, že jsou mistři světa, ovšem je to dobrý odrazový můstek. Konkrétně musím říct, z týmu se se soupeři nejlépe vypořádala dvojice Honza Zahrádka a Vojta Rykl. Dále David Velechovský na turnaji chytil výbornou formu tak doufejme, že si ji udrží co nejdéle. Trochu zklamáním byli výkony našich pivotů, nicméně je jasné ,že po soupeří z kraje ,kde jim stačilo stát na špičkách to byl velký rozdíl, soupeř jim šel do těla, byl vyšší, tvrdší a rychlejší. Tak snad si to kluci vezmou k srdci a začnou makat na tréninku ještě víc. 

Na prvním místě se v turnaji umístil Armani Milano, který ve finále porazil domácí Elan Chalon o 15, na třetím Touraine BC. 

V dívčím turnaji na prvním místě skončily dívky Armani Milano, které porazili Clermont o 8 bodů. Pro mě osobně to bylo překvapení. Clermont celým turnajem na rozdíl od Milana prošel naprosto suverénně a musím říct, že si mé sympatie nezískal jen opravdu skvělou hrou. Ovšem ani naše fandění je k výhře nedotlačilo.           

Pár fotografií z turnaje najdete zde