Jirko, hrál jsi poprvé na tahací harmoniku před hráči?

Premiéra byla na oslavách narozenin Miljanova potomka, kdy jsme se sešli v hospodě a tam jsem poprvé zahrál na harmoniku. Na Rému jsem vzal i kytaru, Vojta měl také kytaru, tak jsme vnesli do sezení nějakou kulturu (smích).

Na harmoniku jsem se učil hrát od první do šesté třídy v hudebce. Potom zvítězil basket a místo do hudební školy jsem chodil na tréninky. Kytara se mi zalíbila a začal jsem se učit sám, takže na kytaru jsem samouk.

Dokážeš na kytaře zahrát melodii nebo jsi skončil u akordů?

Akordy… Já jsem praktickej hudebník, žádný koncertní mistr. Vzít si kytaru, zahrát a zazpívat si ve společnosti přátel a kamarádů. To je podle mě nejlepší využití nástroje.

Přeci jen basketbalisté mají dlouhé ruce. Nemáš strach, že harmoniku přetrhneš?

Vzhledem k tomu, že se jedná o originální harmoniku, na kterou jsem hrál jako dítě už v té první třídě, je tedy v dětské velikosti. Nikdy jsem se nedostal k tomu, abych si koupil dospěláckou. Zub času na ní už dlouho hlodá a zrovna v sobotu se mi přetrhl řemen, který harmoniku drží.

Jaký je pěvecký potenciál v týmu? Kdo je nejlepší zpěvák?

Vojta (Hruban) zpívá hezky. Já jsem ho včera slyšel poprvé a on má evidentně cit pro hudbu. A velký držák je Ráďa (Nečas), to je zpěvák – srdcař. Jakmile zná kousek textu, okamžitě se zapojí a hecuje všechny ostatní.