Odjíždělo se v neděli krátce po poledni a návrat byl naplánován po na noc ze soboty na neděli. Šest dní bylo zasvěceno tréninku a dvěma přípravným zápasům.

Tréninkové jednotky byly dvě, jedna dopoledne, druhá v podvečer a každá z nich měla trochu jiné zaměření. Dopolední byla více o fyzické kondici a podvečerní o basketbalu. „Rozdíl bychom našli i v porovnání dopoledního tréninku v Nymburce a ve Zreče. V Nymburce je střelecká část tréninku delší, než byla na soustředění, kde jsme se dopoledne věnovali převážně fyzické kondici,“ doplnil asistent trenéra Oren Amiel. První tréninková jednotka byla dlouhá něco mezi šedesáti a devadesáti minutami.

Druhý trénink býval o půl hodiny delší a byl zaměřený převážně na basketbal. „Duci (atletický trenér Duško Marković - pozn.) měl na úvod krátké rozcvičení a pak jsme hráli s míčem,“ řekl Oren Amiel o náplni podvečerních tréninků. Poprvé měli nymburští trenéři k dispozici všechny hráče. „Hodně jsme hráli pět na pět. Konečně jsme měli plnou soupisku, a tak jsme mohli do týmu dobře zapracovávat Geno Lawrence, který nás doplnil jen před pár dny,“ těšilo kouče.

A náplň mezi oběma tréninkovými jednotkami? Odpočinek a budování týmové sounáležitosti. „Přípravný kemp mimo Nymburk má své pozitivní stránky. Je to dobré pro týmovou chemii, hráči se spolu baví, naučí se rozumět jeden druhému,“ hovoří o významu trenér Amiel. Mnozí hráči, zvlášť ti, kteří jsou v posledních letech členy kádru Nymburka, jsou na předsezónní přípravu v tomto formátu zvyklí. Jiné je to například u Pavla Pumprly, který byl ve Zreče poprvé. „Je to pro mě trochu nezvyk. Ve Španělsku se na taková soustředění nejezdí. Maximálně jsme se zúčastnili třeba třídenního turnaje,“ řekl Pavel, ale na soustředění se mi vcelku líbilo: „Zaujalo mě hlavně prostředí a blízkost všeho, co jsme potřebovali,“ dodal Pumprla, který si nestěžoval ani na stravu. „Na výběr bylo čtyři nebo pět jídel, které se daly různě nakombinovat. Proto jsem mohl mít každý den něco jiného,“ chválil Pavel. Jen jedno jídlo Pampi opakoval se železnou pravidelností. „Každý den jsem si dal dvakrát poctivý vývar,“ prozradil Pavel Pumprla.   

I přes pěkné prostředí střediska, byla pro dvojnásobného otce Pavla Pumprlu doba mezi tréninkovými jednotkami dlouhá. „Trochu jsem se nudil,“ přiznal otevřeně a pokračoval popisem, jak trávil volný čas. „Spoustu jsem toho přečetl. Skouknul jsem nějaké filmy, o kterých se spoluhráči hodně baví. Dohnal jsem tak ztrátu, kterou v této oblasti mám, protože jsem strávil poslední čtyři roky mimo Nymburk,“ podotkl ještě Pavel.

V soustředění patří přípravné zápasy. Ty sehrál český mistr dva a v obou podle očekávání zvítězil bez komplikací. „Výsledkově to byly slušné zápasy, ale nebyli to tak nároční soupeři,“ potvrdil Pavel Pumprla. „Pro nás nebyla síla soupeře rozhodujícím kritériem, soustředili jsme se na to, jak hrajeme my, jak se dokážeme koncentrovat,“ vysvětlil výběr sparingů trenér Amiel.

Prvním soupeřem byla Krka Novo Město. Poměrně kvalitní tým s dobrou tradicí však na náš tým nestačil a prohrál 61:86. „Krka neměla kompletní tým. Reprezentanti hráli kvalifikaci na ME,“ omlouval je Oren Amiel. Čínský tým nebyl na vysoké úrovni, přesto zápas proti němu byl pro tým přínosný. „Dragons byli nesmírně agresivní a bylo zajímavé sledovat, jak budeme reagovat na jejich tvrdost,“ vytáhl pozitivum Oren Amiel.  

Po posledním zápase proti čínským Dragons se zdálo, že si do vlasti přivezeme dva zraněné hráče - Jiřího Welsche s pohmožděným stehenním svalem a Howarda Sant-Roose s podvrtnutým kotníkem. Během neděle se oba lehce zranění dali tak dohromady, že při pondělním odpoledním tréninku oba běhali jako kamzíci.