Nad Děčínem vedeme 2:0 na zápasy a vítězství bude znamenat konec série. 

Elektronickou komunikací jsme oslovili webmastera stránek www.koubasket.cz a kapitána Děčínských Jakuba Houšku, abychom zjistili, jak je před rozhodujícím zápasem naladěn. Před čtvrtečním tréninkem jsme chvilku dali slovo s Pavlem Slezákem. Pavel ještě více než půl hodiny před jeho začátkem pigloval s Alešem Chánem palubovku a v potu celého těla oba kamarádi sprintovali po palubovce a stříleli. 

Jakub Houška

Letos jste odehráli proti Nymburku z pěti zápasů tři, ve kterých jsme se museli oprávněně obávat o konečný výsledek. Kde berete tu stálou víru ve vítězství?

Myslím, že celkově má náš tým velkou víru ve vítězství a hrozně dobrý charakter v tom, že nic nevzdává. Myslím, že tyhle prohry náš dokáží ještě více posílit a je otázka času, že se to otočí a já doufám, že to bude v sobotu!

Dvakrát po sobě v semifinále jsme hráli velice vyrovnaně. Myslíte, že trenér Budínský našel nymburskou strunu, na kterou se dá brnkat, nebo to je především o tom, že vy máte tak bojovný a obětavý tým?

Trenér za námi přišel s taktikou, kterou by chtěl hrát a my mu děláme radost tím, že to celkem plníme. To je ta struna, na kterou v Děčíně společně brnkáme . . . a bez bojovnosti a obětavosti bychom ani nemuseli hrát, to je ve sportu a především v play-off na prvním místě!

Co považujete za dvě největší chyby vašeho týmu v semifinálových zápasech?

Vedeme a nedokážeme to dotáhnout, něco se u nás najednou změní a nedokážeme Nymburk ještě více přidusit. Druhá je asi ta, že jsme prostě nedali střely, které bylo potřeba. Jinak by to sice bylo 2:0 ale pro Děčín !

Je pro Vás lepší hrát základní část, kde se soupeři střídají nebo odehrát během týdne tři zápasy proti jednomu soupeři?

Já miluji play-off hlavně kvůli vyhecovanosti, o tom, že se o něco opravdu důležitého hraje každý zápas. Ale každé má svoje. Jak říkám, tyhle zápasy jsou spíše o bojovnosti, o tom, jestli padne tahle střela či jiná. Základní část byla díky Nymburku dlouhá a na všechno bylo hodně času, ten teď není.

Dají se v systému vaší hry najít ještě nějaké rezervy, které by vám umožnili ve třetím zápase vyhrát?

Máme rezervy a já doufám, že je předvedeme v sobotu a vrátíme sérii před naše fanoušky, kteří by si to zasloužili.

Třetí prohra znamená odchod na dovolenou. Nemůže být i toto motivace pro sobotní zápas?

V žádném případě. Jestli takhle někdo uvažuje, tak nemá ve sportu co pohledávat a kdybych tohle slyšel od někoho z našeho týmu, měl by to se mnou hodně těžké!!!

V těch nejvyrovnanějších zápasech jste ve dvou případech poměrně jednoznačně ve třetí čtvrtině vedli, ale přesto jste do poslední desetiminutovky šli za vyrovnaného stavu, v nymburském semifinále jste naopak v poslední čtvrtce dotahovali. Všechny skončily stejně vaši prohrou. Který „model“ má ale podle vás větší naději na váš konečný úspěch?

Na koncovky má Nymburk asi více střeleckého prachu než my, proto bych se přikláněl k té první variantě s tím, že když vedeme o 8 či 10 bodů, tak že musíme hrát dál a ne se ptát Nymburka, jestli by to nechtěli dotáhnout zpátky! Myslím, že potřetí stejnou chybu neuděláme!!

Děčín nehraje špatně, jsou nabuzení a chtějí nás alespoň jednou porazit. Svoje třetí místo mají jisté, a tak si mohou dovolit více.

To je velká škoda. Já kdybych dostal bronzovou medaili jenom za to, že se probojuji do semifinále, nebyl bych s ní spokojený a neměl bych takovou radost, jako kdybych se o ní ještě musel poprat s druhým poraženým semifinalistou.

Co nám na hře Děčína vadí, že se nám ho nepodaří porazit jednoznačněji?

Soupeř chytře brání. Všichni jsou odstoupeni pod košem a my se snažíme najíždět. Proti dvěma nebo třem hráčům pod košem pak nemáme šanci se prosadit. Po pick and rollu máme hodně ztrát, když najíždíme do toho přehuštěného prostoru pod košem. Je vidět, že naši dlouzí nedali tolik bodů, protože pod košem je plno. Více by se nám asi dařilo, kdybychom míče vyhazovali na perimetr a odtud stříleli.

Ano, v prvním zápase nás Děčín trochu svou obranou zaskočil.

Kde berete v zápase tu víru ve vítězství, i když se tolik nedaří?

Jsme zkušenější tým a vícekrát v sezoně jsme se dokázali vyškrábat i z hodně hluboké jámy. Zkušenosti z Adriatické ligy i Eurocupu jsou k nezaplacení. V krizových chvílích naše opory dávají neuvěřitelné koše jako třeba Tre v posledním utkání v Děčíně.

Takhle vyrovnané semifinále je ale dobrou přípravou do finále….

V semifinálové sérii se jen potvrzuje, že nelze podceňovat české týmy.

Jsou semifinálové souboje s Děčínem zatím naše nejtěžší bitvy?

Jsou. Jedním z důvodů je skutečnost, že hrajeme play-off a že teď skutečně o něco jde. Myslím, že to nejhouževnatější soupeř, se kterým jsme letos v lize hráli. 

V prvním zápase byl poločasový stav 26:22, ve druhém 44:44. Jak si to vysvětluješ?

Nám nepomohla dlouhá pauza před prvním zápasem. Vypadli jsme ze hry a sebelepší trénink nemůže nahradit zápas.

Když není dobré mít mezi jednotlivými koly play-off dlouhé přestávky, nebylo by lepší hrát s Děčínem 3:2 na zápasy a plynule přejít do finále?

Kdyby se za stavu 2:2 hrál rozhodující zápas, může se stát cokoliv a to by byl až příliš velký risk. To je lepší mít týden volna. Navíc asi nikdo nedokáže nastoupit do zápasu, že ho jde prohrát. Také s vyšším počtem zápasů se zvyšuje možnost zranění. Prostě ať se pauza projeví jakkoliv, chceme uhrát semifinále 3:0 na zápasy a tedy v sobotu skončit.