Zápas v prvním poločase nebyl žádnou přehlídkou útočných parád, především naše úspěšnost střelby z pole byla v první čtvrtině žalostná. Utkání akceleroval Robert Landa, který má na Nymburka asi vždy nějakou extra motivaci a druhou svou trojkou navýšil vedení  brzy po začátku na 9:4. Domácí hnáni náležitou diváckou kulisou hráli obětavě, trenér Budínský poměrně často střídal a udržoval v zápasovém rytmu větší počet hráčů. Jejich tlak na míč nakonec vyústil až do vedení 13:6 a do prvního time outu našeho trenéra. Na snížení náskoku domácích však nepomohla ani zóna, která slavila proti CSKA úspěch. I když jsme dobře ubránili, pro snižování náskoku je třeba na druhé straně hřiště přidat nějaké body a k tomu bohužel nedošlo. Naši hráči ještě na začátku druhé čtvrtiny neproměnili i naprosto jednoznačné příležitosti zpod koše ani z nájezdu.

Těsně po začátku druhé čtvrtiny se za dva body prosadil Alič a náskok Děčína vyrostl poprvé do dvouciferné hodnoty. Houška sice korigoval, ale po trojce jednadvacetiletého Jakuba Kaši se náskok vyšplhal na 12 bodů. Pak konečně přišly dva naše rychlé protiútoky s koši Houšky a Welsche, po kterých si vzal oddechový čas trenér Budínský. Krátce před tím přišel na palubovku Miljan Pavkovič a přinesl na palubovku chytré přihrávky. Po jedné takové se prosadil opět Welsch a snížili jsme průběžné skóre na 25:51. Pak na chvíli přebrali inciativu domácí. Po Aličově trojce z odskoku se Válečníci chystali odskočit do dvouciferného rozdílu. Zaskočil je však trojkou Palyza snad po pěti vteřinách útoku (31:26). Aličova jedna šestka ukončila bodový účet prvního poločasu domácích, naše finále byly dva koše Petra Bendy. Oba zásahy přišly po perfektních přihrávkách Nečase (první) a Pavkoviće (druhý). Stav po dvaceti minutách byl 32:30.

Druhý poločas začal trojkou Pavke, ovšem Landa zpod koše vrátil vedení domácím. Ti se snažili prosadit nahrávkami do podkošového prostoru, my jsme si body zabezpečovali po rychlých protiútocích nebo po přihrávkách, co „měly oči“. Zasmečoval si i Petr Benda, když ho pod košem našla příhra Rančíka. Efektní zakončení back dooru! Jirka Welsch z trestných hodů navýšil na 37:41 a pak se na chvíli iniciativy chopili domácí. Nejprve Sanders trochu se štěstím zavěsil dvoubodový koš. Poté Landa rozdráždil domácí fanoušky dvěma koši a hned tu byl oddechový čas naší lavičky. Po trojce Palyzy a Pavkoviče, který si vyškolil Jiříčka, volal svoje hráče pro změnu trenér domácích. Petr Benda ještě zpod koše navýšil naše vedení na 49:43. Poslední tři minuty třetí čtvrtiny se většinou bodovalo z čáry trestných hodů a do posledního dějství jsme si přenesli drobný náskok čtyř bodů (49:53).

Křehké vedení jsme si drželi ještě další čtyři minuty. Na Popeho trojku z velké dálky odpověděl Šutys nájezdem, ale děčínský žolík Landa trojkou z pravého rohu vyrovnal (59:59). Další dvě minuty se střídaly především ztráty na obou stranách. Až po dlouhé době proměnil  Pope svůj střelecký pokus. V čase 35:35 se Děčín dostal do vedení a trenér Ginzburg si vzal oddechový čas. Děčín přešel do zóny, ale Benda se prosadil ze své parkety ze střední vzdálenosti a Rado z bedny. To vedlo k dalšími time outu tentokrát na domácí straně. Striova trojka upravila skóre na 64:63, ovšem znovu Rado překlopil vedení (64:65). Do konce normální hrací doby zbývaly necelé tři minuty a napjatou atmosféru začaly ještě více napínat neproměněné střelecké pokusy na obou stranách a důležité doskoky. Skóre se však nepohnulo ani o píď. Až 33 vteřin před koncem si Sanders zkušeně došel pro faul. První trestný hod neproměnil a druhý úspěšný znamenal jen vyrovnání. Time out trenéra Ginzburga nás přenesl na útočnou polovinu a snaha hrát dlouhý útok byla korunována faulem v poslední vteřině čtyřiadvacetivteřinového limitu. Rado Rančík dostal možnost se postavit na čáru trestných hodů. Devět vteřin před koncem čtvrté čtvrtiny chladnokrevně skóroval z obou pokusů. Time out si vzal podle očekávání trenér Budínský. Oba trenéři spřádali své plány. Jakou taktiku zvolí náš trenér? Faul nebo ubránit? Poslední útok na sebe vzal podle očekávání Levell Sanders. Na jeho obranu však Neno vyčlenil Tomáše Pomikálka. Nakonec zvítězila obrana. Ell se sice ke střele dostal, ale z pozice, kde by koš byl zázrakem.

Dramatická podívaná skončila a diváci právem aplaudovali svému týmu, který s námi sehrál opravdu vyrovnanou partii.