Zbyněk Choleva, trenér Prostějova:

Nymburk je super silný tým a od začátku to předvedl. Od začátku nás tlačil svoji výbornou obranou do těžkých pozic, ze kterých jsme neproměňovali. V obraně nemáme moc hráčů, abychom se mohli vydat v obraně a zastavovat útok domácích za každou cenu i za cenu faulů.

Ronen Ginzburg, trenér Nymburka:

Dnes jsme hráli poměrně dobře, odevzdali jsme solidní výkon. Jsem rád, že je to již čtvrtý zápas za sebou v podobném duchu. Dnes jsem byl spokojen hlavně s obranou, útok ale stál taky za to.

V dnešním zápase, dá se říct, o moc nešlo, čímž nechci omlouvat, že jsme dostali takovou rychtu. V posledních dvou týdnech jsme hráli šest zápasů a únava postupuje.

Nejen z těch posledních zápasů, ale už od ledna, kdy hrajeme v úzké rotaci.

V úvodu zápasu jste při průniku domácích pod koš ustupovali. Byla to součást taktiky?

Nemyslím si, že bychom ustupovali. Naše obrana je spíše taková, že necháme protihráče vystřelit těžkou dvojku přes ruce, než abychom dovolili lehké koše nebo koše s faulem.

Kdy vám Nymburk utekl, že už chyběla i motivace s vývojem utkání něco udělat?

Už od začátku domácí svůj náskok navyšovali. Od konce první čtvrtiny jsme se už nikdy nepřiblížili na hratelný rozdíl.

Jak jsem před zápasem říkal, nebyl to jeden z těch nejtěžších zápasů proti Prostějovu. Od první minuty bylo rozhodnuto. Začali jsme výborně s přechodem do rychlého protiútoku, dávali jsme jednoduché koše. Po deseti minutách jsme vedli o dvacet a v podstatě nebylo o co hrát. Věděli jsme, že tak hladce to nepůjde po celé utkání a také v následujících dvou čtvrtinách s námi hráli vyrovnaně. V poslední části náskok opět o dvacet bodů narostl. Jsme rádi, že naše forma stoupá. Je to z velké míry dáno, že nehrajeme tolik zápasů, máme čas na přípravu, čas na odpočinek. Je vidět, že když jsou síly, umíme běhat do rychlého protiútoku jako v minulé sezoně.

V posledních zápasech hrajeme dobře. Běháme do protiútoků, přihráváme si, točíme celý kádr a celý zápas můžeme hrát agresivně. Doufám, že budeme hrát stejně i v neděli a připravíme se na play-off, kde bychom stejný styl chtěli praktikovat.

V dnešním zápase jsme byli po celou dobu lepší. Pokud se Prostějovu chytnou tři hráči minimálně na začátku, kdy dají nějaké těžké střely, jsou jako tým nebezpeční.

Oproti minulému zápasu Prostějova v Děčíně jsme je nepustili ani na útočný doskok. Byl to prvek, na který jste se v přípravě zaměřovali?

Neřekl bych, že bychom si nějak speciálně dávali pozor na doskok. Měli jsme štěstí, že se balóny odrážely k nám. Pokrytí soupeřova útočného doskoku je jeden z kroků, který nám pomohl, aby se Prostějov nechytil.

K výhře o padesát asi nejde nic dalšího dodat. Nám se povedl začátek a to nás odstartovalo. V obraně jsme nedovolili soupeři ani třicet bodů za poločas a pak už skoro není o co hrát. Zase se ukázalo, že z dobré obrany vychází i dobrý útok. Na začátku jsme chvíli čekali na někoho, kdo zvedne záklopku na koši a pak už se to sypalo.

Když to porovnáš se zápasem Prostějova v Děčíně, nepřijel jiný soupeř?

Na konci tě Drew zachycením přihrávky připravil o alley-opp. Budeš s ním ještě mluvit?

Já budu vyčítat „Kropítkovi“, že to tak špatně přihrál…. a Vojta za to teď trpí.

Nám se povedl začátek. Už druhý zápas se nám na úvod povedla dobrá obrana. Během chvilky jsme odskočili na patnáct. Nenechali jsme je skórovat, běhali jsme do rychlého protiútoku. I když jsme na začátku pár jednoduchých košů nedali, ve druhé polovině první čtvrtiny se to zlepšilo.   

Moderátor zápasu říkal po svém koši na 100, že určitě budeš mít radost. Máš radost?

Já mám radost z každého koše. Že to byla stovka, jsem si všiml až potom, protože jsem na skóre nekoukal. Já jsem v té době přemýšlel sám o sobě, protože mě trenér poslal na jedničku, a tak jsem přemýšlel, co vlastně budu hrát a co budu na hřišti dělat. (úsměv)

Ne, střílel bych i tak, stejně už nebyl čas to někomu shodit (smích).

Všechny své tři úspěšné smeče jsi dal z pravé strany. Více ti to vyhovuje?

Já levou ruku nepoužívám, maximálně na podepření. Já musím z pravé strany (smích).