DALŠÍ KILO, TENTOKRÁT V PRAZE
Jako na domácím hřišti si museli připadat naši hráči dnes v podvečer na Folimance. Jindy komorní prostředí prořezávaly zvuky bubnů a trumpet našich fanoušků. Po Carterově trojce na 33:82 se rozezněl první nymburský chorál „Hejá Nymburk“. O přestávce před poslední čtvrtinou zavlály nad stadiónem vlajky, šest minut před koncem se skandovalo „Dáme kilo, dáme!“ a o minutu později už bylo slyšet jen „Už je tam!“. Stejně jako v Nymburce, ani v Praze nedostali domácí stovku ze hry, ale z čáry trestných hodů. Tentokrát byl úspěšným exekutorem dvounulkového koše z druhého trestného hodu ten, kdo na USK zahájil svou úspěšnou kariéru, Vojta Hruban.
Abychom neřekli, že se fandilo jen hostům, i domácí zaznamenali potlesk při některých povedených akcích. Neohroženost Šotnara by určitě zasloužila uznání. Rozehrávač USK, který přišel z Litoměřic, se stal nakonec nejlepším střelcem domácích, když jako jediný překonal v úspěšnosti střelby z pole padesátiprocentní metu. Když ale hovoříme o potlesku na otevřené scéně, tak toho největšího uznání, a to hlavně od našich fanoušků, si užil Standa Votroubek za poslední koš prvního poločasu. Proměnit střelu za tři body z tak nemožné pozice snad umí jen jiný Standa (Zuzák) z Kolína v Ostravě v minulém kole čtvrtfinále.
Mohlo by se zdát, že prohra o 61 bodů bude pro Pražany největší v historii vzájemných zápasů, ale chyba lávky. O 64 bodů puklo USK 5.prosince 2009, kdy jsme byli v útoku ještě nepříjemnější a dali jsme 120 bodů. Obrana však pracovala o trochu hůře než dnes. V předmikulášském večeru byla úspěšnost naší střelby více než 70% a domácí se nevyšplhali ani na dvacet procent. Dnes jsme stříleli s úspěšností 61% oproti 27% domácích. Třikrát větší úspěšnost jsme měli ve tříbodové střelbě a drtivě jsme porazili USK také na doskoku, byť jediným, kdo měl dvouciferný počet doskočených míčů, byl Slavík. Svou nezastupitelnou roli hrál i počet asistencí. Statistici zaznamenali pět asistencí týmu USK a devatenáct Nymburka. Lepšími než celý tým domácích se šesti finálními přihrávkami byli Carter a Welsch, pět jich měl Vojta Hruban.
Zápas byl vyrovnaný jen v prvních čtyřech minutách, pak začalo postupné natahování rozdílu ve skóre. V první čtvrtině nebylo tak razantní jako v Nymburce. Ve druhé čtvrtině jsme si opět prožili individualistickou vložku a naplno se rozběhl náš týmový stroj v její druhé části. Jen málo střel neskončilo v koši a naopak na druhé straně se díky naší obraně, která si vzorově držela doskakující hráče na zádech, domácí nedostali k útočnému doskoku. Pokud USK neztratilo míč při snaze v podkošovém prostoru něco vymyslet, střelba nebyla přesná.
Teprve po třech minutách třetí čtvrtiny, kdy už byl rozdíl ve skóre 40 bodů, domácí poprvé ve druhém poločase změnili skóre (26:65). Pět bodů Šotnara trochu zastavilo rodící se debakl, ale naši se nenechali odchýlit od perfektní hry. Jednak se posouvali rychle dopředu, ale hlavně o sobě věděli nebo velice rychle reagovali na nastalou situaci. Spousta přihrávek do volného prostoru dávalo střelcům hodně prostoru k zamíření. Ani v poslední čtvrtině už asi nikdo nepředpokládal zmrtvýchvstání domácích hráčů. Jejich útok byl stejně bezzubý jako v první čtvrtině. V posledních pěti minutách trenér Ginzburg stáhl obvyklé rozehrávače a role jedničky se ujal Pomikálek nebo Hruban. V pohodě dohraný závěr jen podtrhl jednoznačnou dominanci našich hráčů a potvrdil pátou stovku v pěti zápasech v řadě.Kalendář
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | |||||
3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 |
24 | 25 | 26 | 27 | 28 |