Když nepočítáme prohru ze srpnové přípravy na sezonu 2010/11, byl posledním prohraným zápasem duel třetího semifinále na nymburské palubovce. Pamětníky jsou Petr Benda a Radek Nečas na naší straně a Ondřej Peterka, Zbyněk Pospíšil a Petr Bohačík na straně Pardubic. V zápase jsme vedli po deseti minutách 27:13, ale poslední čtvrtinu jsme prohráli 13:29. Měli jsme lepší procento střelby za dva body a fantastické trestné hody 22/22. Výborný výkon podal Mike Lenzly, autor 29 bodů (valorizace 37 – trestné hody 12/12, 8 získaných faulů) a Ron Lewis 21 bodů (val 20). O pardubické body se starala trojice hráčů Hampton, Wright a Bohačík (dohromady více než polovina nastřílených bodů Pardubic). Nicméně výhra Pardubic byla jen přibrzděním naší vítězné série.

Pro poslední prohraný zápas na palubovce Pardubic musím zabrousit ještě 4,5 měsíce dříve. V prvním ponovoročním utkání jsme podlehli domácím 64:67. Byl to „nejčernější“ úsek sezony, kdy jsme v řadě prohráli 3 zápasy (v Prostějově 58:87, v Pardubicích a v Novém Jičíně 95:98). Ovšem jen tři dny po prohře s pardubickým půlkoněm jsme ve stejné hale rozprášili v poháru Eurocup italskou Biellu 84:60.

Pokud bychom hledali další dvě prohry, museli bychom o té lednové odpočítat skoro 9 let do doby, kdy se pardubický klub jmenoval Ostacolor a trenérem byl Miroslav Marko.  

Tři otázky na trenéra Bohunického (uveřejněno na stránkách BK JIP Pardubice)

Je podle vás prvotním předpokladem úspěchu zlepšení přechodové fáze, a to jak z obrany do útoku, tzn. vyvíjet častější snahu o rychlý přenos míče na útočnou polovinu hřiště, tak z útoku do obrany, tzn. nedovolit Nymburku jednoduché koše?
„V prvním zápase jednoznačně rozhodovala přechodová fáze nymburského týmu. Díky ní se soupeř dostával do extrémně jednoduchých situací a dal spoustu bodů do 6-7 vteřin od zisku míče. Proto bude jedním z klíčových faktorů, abychom toto dokázali eliminovat jak rychlým návratem do obrany, tak zlepšenou hrou na útočné polovině hřiště, tak, aby se Nymburk nedostával do jednoduchých zisků nebo doskoků, z čehož pramenily jeho jednoduché koše. Na druhou stranu nymburští hráči dokáží zahrát rychlou přechodovou fázi i po koši, takže koncentrace naší obrany musí být po celých 40 minut. V každé situaci, kdy Nymburk získává míč pod svou kontrolu. Co se týče naší útočné hry, už v prvním utkání jsme se chtěli dostávat do zakončení buď v poloprotiútoku, nebo následným kvalitním postupným útokem. Věřím, že v domácím prostředí bude náš útočný projev ještě lepší, především bychom rádi navýšili četnost košů dosažených z přechodové fáze.“

Semifinálovou sérii už jsme si tak říkajíc osahali. Věříte, že i z tohoto důvodu budeme schopni Nymburku více vzdorovat?
„Každý zápas je v tomto směru odlišný a do jeho děje vstupuje více faktorů: úspěšnost střelby, energie, kterou oba týmy vloží do utkání atd. Já osobně pevně věřím, že druhé utkání bude z naší strany mnohem lepší než zahajovací zápas celé série.“

Po dlouhé době budeme hrát v ČEZ Aréně. V dlouhodobé části přišlo na naše utkání s Nymburkem 2500 diváků, věříte, že i tentokrát bude o semifinále podobný zájem a bude podobná atmosféra?
„Nejdříve bych se vrátil k čtvrtfinálové sérii s Děčínem. Já, všichni hráči i celý realizační tým rádi vzpomínáme na vynikající atmosféru, kterou nám naši fanoušci vytvořili na Dukle. Byli jsme nadšeni! Teď jsem přesvědčen, že do hlediště ČEZ Arény přilákáme co nejvíce fanoušků, byli bychom nesmírně rádi, kdyby se zopakovala fantastická návštěva z dlouhodobé části. Pokud se to podaří, i v aréně bude panovat vynikající atmosféra.“