Ronen Ginzburg

Jak se vám líbilo první finále?

Na začátku na nás bylo vidět, že jsme během pauzy před finále trochu vyšli ze cviku. Pak jsme začali hrát lépe. I přes výsledek nejsem spokojený úplně na sto procent. Udělali jsme nějaké chyby v obraně i v útoku, ale zase nemohu chtít od hráčů víc. Především musíme udržet naši soustředěnost do dalších zápasů. Série ještě nekončí, musíme udělat čtyři výhry.

Co jste říkal na začátek zápasu? Překvapil vás nástup Prostějova?

Víte, já nevím, co si myslí ostatní lidé, ale já respektuji Prostějov za to, co dokázal v šesti sedmi hráčích. Získal druhé místo v lize a teď se dostal do finále. Viděl jsem spoustu jejich zápasů. Jakmile nejste soustředění na obranu a necháte je hrát, dokáží vás trestat a skórovat. Jejich začátek pro mě zase tak překvapivý nebyl, protože jsem věděl, že jsme nějakou dobu nehráli a může chvíli trvat, než se do toho zase dostaneme. Nechali jsme je hrát a oni se trefovali.

Takže jste cítil, že tentokrát se desetidenní pauza projevila?

Jak jsem říkal, bylo to zpočátku i kvůli tomu trochu neurovnané. Hlavně v obraně. Ve druhé čtvrtině už jsme se z toho definitivně dostali a zápas zlomili.

Co jste říkal na parádní asistence Miljana Pavkoviče? Speciálně na ty, kterými zásoboval Drewa Naymicka.

Miljana tu možná lidé zase tolik neznají, nebo ho neberou jako hvězdu, ale já už o něm vím hodně dlouho. Byl zraněný a moc nehrál. Teď jsem za něj rád. Když hraje, umí to být strašně chytrý hráč.

Byl jste rád, když jako poslední z celého týmu v poslední minutě skoroval a nezůstala mu jako jedinému na kontě nula vstřelených bodů? To by si asi vzhledem ke svému výkonu nezasloužil.

Ano, byl jsem za něj rád. Diváci to cítili stejně. Vytvořili dnes skvělou atmosféru a nejen Miljanovi se v ní muselo hrát dobře. Doufám, že zítra to bude stejné.

Jak se vám líbil Pavel Houška, který se dnes stal zase nejlepším střelcem zápasu? Na konci sezony chytil skvělou formu.

Už jsme se o něm spolu bavili po semifinále. Od ledna dostává v každém zápase hodně času. Myslím, že se teď cítí v týmu mnohem příjemněji. Prosadil se na svém postu, kde máme hodně hráčů. Jsem za něj rád a doufám, že v takových výkonech bude pokračovat, hlavně v další sezoně.

Čekáte od druhého finále podobný průběh?

Mým ukolem je udržet stejné soustředění našeho týmu na každý zápas. Začíná se zase o nuly. Doufám, že se naši hráči neuspokojí a půjdou do toho stejně jako dnes. To je práce moje a mého asistenta. Vím, že naši hráči jsou všichni profesionálové a vědí, že je to zatím pouze 1:0.

Spousta akcí skončila smečí, či nějakým jiným efektním zakončením. Líbí se vám, když se vaši hráči na hřišti takto baví?

Když se vede a hráči necítí tlak, tak proč ne. Pobaví sebe i lidi a to je jenom dobře. Tohle se neděje každý zápas a diváci to hodně ocení.

Zápas se mi hodnotí hodně špatně, protože od začátku bylo jasné, že tempo Nymburka nemůžeme vydržet. Máme toho dost po čtvrtfinále a semifinále. Navíc se nám v první čtvrtině zranil Filip Šmíd, takže nám zůstalo jen torzo šesti hráčů. Šlo jen o to nějak to vydržet, abychom to dohráli. A to na Nymburk nestačí. Dokud jsme měli sílu a hráli jsme, tak to nějak šlo, ale pak jsme se začali propadat a Nymburk předváděl to, co umí. To znamená dobrou obranu, rychlý protiútok a dobrou střelbu. Tomu v současné chvíli nemůžeme stačit.

Ale začátek se vám musel líbit. Zahájili jste krásnou akcí a smečí a pak jste vedli dokonce 13:5.

Nymburk možná ze začátku chvíli nehrál. My jsme přece jenom v nějakém rytmu. Byly jsme v klidu, dobře jsme stříleli, ale je pravda, že jsme byli hodně volní a Nymburk teprve čekal, co předvedeme, s jakou intenzitou budeme hrát. Samozřejmě pak řadil na vyšší rychlostní stupně a šlapal na plyn.

Řekl jste, že v průběhu utkání už šlo Prostějovu jen o to nějak dohrát zápas. V poslední čtvrtině jste si vzal dva time outy. Říkal jsme hráčům ještě nějaké taktické pokyny, nebo šlo čistě jen o odpočinek?

Bylo to jenom o tom, abychom si vydechli, protože my nemáme koho střídat. Když si představíte, že to samé nás čeká zítra, tak aspoň nějaký odpočinek si musíme dopřát.

Jako trenér jste v hodně složité pozici. Není to určitě veselá věc, ale v jistém smyslu zajímavá. Jaké jsou vůbec vaše možnosti pracovat s týmem? Co se dá v takové situaci dělat?

Ne moc. Samozřejmě něco by se dělat dalo, ale v šesti lidech se těžko něco vymýšlí. Na druhou stranu jsme něčeho dosáhli i v tomto počtu, což hodně ukazuje o charakterových vlastnostech našich hráčů. Do finále chtěla jít Ostrava, Pardubice, Kolín, Děčín, Levice a všichni možní, ale nakonec jsme to my, takže jsme kvalitu ukázali. Nymburk je ale v tomto našem stavu konečná.

Je vaší motivací vyhrát aspoň jeden zápas? A je to reálně ve vašich silách?

Jaký je stav zraněného Šmída?

Zatím nevíme. Jedná se o zranění palce na noze. Rentgen ukáže.

Věříte tomu, že aspoň u vás před vašimi fanoušky získají zápasy pro ještě nějaký náboj?

Určitě se o to pokusíme, ale Nymburk má takovou sílu, kvalitu a potenciál, kterému šest lidí nemůže stačit. Chceme hrát co nejlépe, ale je otázka, co je proti takovému týmu vůbec reálné. Nechci ale, aby to vyznělo nějak depresivně. My jsme na druhou stranu strašně spokojení za to, čeho jsme letos dosáhli.