Zatímco se Tuři mohli na nás pečlivě připravovat celých deset dní, naši hráči se po poháru rozutekli do reprezentace. Zbývající šestice hráčů sice trénovala s využitím týmů U19, ale to přeci jen nebylo dostačující. „Měli jsme včera pouhých 30 minut na trénink potom, co se spousta hráčů vrátila z plnění reprezentačních povinností,“ vysvětlil Oren Amiel na tiskové konferenci.

Pro vývoj zápasu bylo rozhodující, že nám soupeř dokázal vnutit svůj způsob hry. „Od druhé čtvrtiny jsme začali hrát velice dobře takticky, zpomalili jsme tempo hry, hodně jsme měnili obrany při pick and rollu,“ potvrdil Luboš Růžička, trenér Svitav. Další kamínek z mozaiky celkového výkonu přidal Boris Barač, nejužitečnější hráč zápasu: „My jsme hráli méně agresivně, než jsme zvyklí hrát. Díky tomu jsme nebyli schopni zasadit smrtící ránu po celých čtyřicet minut.“

Svitavy hořely na doskoku, doskočily o 15 míčů méně, ale v konečném účtování měly o 2 střely z pole více než naši hráči. Vysvětlit to lze jednak našimi dvaceti ztrátami, což je nejvíce v letošním roce a projevuje se na něm právě absence společného tréninku v posledních dnech. Hosté také více faulovali při našich nájezdech a při střelbě. Při vyrovnaném počtu osobních chyb, jsme stříleli o 9 šestek více než hosté.

Možná nejdůležitějším prvkem našeho vítězství byly bloky. Celkem osmkrát, a to je opět nejvyšší letošní číslo, se nám podařilo zastavit akci soupeře blokem. Dvakrát dokázal zablokovat trojkovou střelu Jaromír Bohačík. „Tak to se mi asi ještě nikdy nepovedlo,“ usmíval se Boči po zápase. Jeden z klíčových bloků se povedl i Vojtovi Hrubanovi, když 12 sekund před koncem normální hrací doby za stavu 71:69 zastavil průnik Romana Marka, kterému ustřelil míč v posledním okamžiku před vyrovnáním, a následného útoku jsme pak poslali rozdíl ve skóre na 4 body.

Utkání mělo vyrovnaných prvních pět minut, které skončili 12:11, když před tím dokonce Svitavy o dva body vedli. Trojkou Lawrence jsme zahájili patnáctibodovou čistou šňůru našeho týmu, které pomohla jednak v podstatě neomylná střelba z naší strany a dvě ztráty Svitav a několik neproměněných pokusů Východočechů. Už to vypadalo, že se bodová stavidla opět otevřela dokořán. Dvě trojky Smithsona a trojka Kerra už nedovolili náskok zmnožit a dokonce se před koncem první desetiminutovky dostal pod deset bodů. V první čtvrtině si oba dva týmy vybíraly své místa pro trojkovou střelu pečlivě. Naše střelba byla 6/4, svitavská 7/5. Druhou čtvrtinu začal alley-oop dvojice Vyoral - Davis, ale pak hráli hosté a po 11 bodech v řadě se dostali opět do vedení. Našim hráčům odešla střelba, dopustili se několika ztrát. Do konce poločasu jsme se nakonec dostali do mírného vedení. Oba týmy měly téměř identickou úspěšnost střelby z pole, lehce pod 50%, přičemž ve střelbě z dlouhé vzdálenosti byli lepší Tuři (4:7).

Celá třetí čtvrtina byla vyrovnaná a rozdíl ve skóre se pohyboval jen kolem +4 a -2 bodů. Díky dvoubodovému koši Romana Marka v posledním útoku, byli před vstupem do poslední desetiminutovky lepší hosté. V ní jsme už přitvrdili v obraně více než v dosavadním průběhu zápasu, ale Svitavy, které byly vyrovnaným průběhem hodně namotivované, se vzdát nechtěly. Z vypíchnuté rozehrávky Tomášem Vyoralem snadno skóroval Geno Lawrence (58:56). Na druhé straně se z těžké pozice prosadil Puršl. Po faulu Jelínka se Pampi z čáry trestných hodů dostali opět do vedení, ale Roman Marko šikovně prosadil a bylo znovu vyrovnáno. Rychlý protiútok, na jehož konci byl hráč utkání Boris Barač, nás dostal snadno do vedení. Pak se dva útoky na každé straně nepovedly proměnit na body. Na naší straně v tom měl prsty, nebo spíše celé paže Pavel Pumprla. Jeho druhý blok se však svitavským nezdál jako čistý a celá lavička jako projev nesouhlasu vstala. Na to však pamatují pravidla a rozhodčí udělil technickou chybu. Jednu šestku Martin Peterka proměnil a následný útok vedl k dalším dvěma bodům. Boris Barač se po pivotmansku prosadil proti Kerrovi. A když se po přihrávce Borise prosadil Mičego trojkou, vedli jsme 68:60. Do konce utkání zbývalo šest minut. Kdo čekal, že toto je rozhodující náskok, přepočítal se. I když v konečném účtování Svitavy na doskoku prohrály, právě v tomto okamžiku jim práce pod košem přinesla sedmibodovou šňůru. Jednak si dokázaly doskočit naše neproměněné pokusy a navíc využily i jeden z útočných doskoků. V posledních třech minutách se nejprve trefil Boris (70:67). Pak dal jen jednu šestku Geno a na druhé straně se košem s faulem prezentoval Kerr, tříbodovou akci ale nedokončil (71:69). Nám se odvetná akce nepodařila dokončit a 10 sekund před koncem se na naš koš hnala dvojice Slezák - Marko. Prvního jmenovaného stíhal Kendrick, a tak Pavel přihrál mírně dozadu na Romana Marka, kterému však byl v patách Vojta Hruban. V okamžiku, kdy míc opustil Romanovy ruce, přiletěla Vojtova plácačka a míč odpálila do rohu hřiště, kde jej ukořistil Kendrick. Následoval faul, ale protože jich Svitavy měly málo, na čáru trestných hodů nás nedostaly. Rychlá rozehrávka využila chvilkovou nepozornost Svitav a Boris zasmečoval. Do konce zbývalo 0,28 sekundy, trenér Růžička si vzal oddechový čas. I když akce vedla ke střele z dálky, míč nedolétl ani ke koši a my mohli slavit vydřené vítězství.