Začátek zápasu byl velice nervózní, jedenadvacet bodů za poločas je hodně malé číslo. O přestávce mezi poločasy trenér naše hráče burcoval ke zlepšení obrany s tím, že útok už přijde sám. Ve třetí čtvrtině jsme dokázali náskok stáhnout tak, že bylo možné jít před ně, ale ještě se to nepodařilo. To není důležité, hlavně že se nám to povedlo ve čtvrté čtvrtině, kdy soupeř dal jen dva body!

Smůla. Akce byly většinou zahrané, jak měly být, střely byly otevřené… míče prostě košem nepropadly.

Přemýšlel jste při utkání o teorii velkých čísel, že se takové utkání prostě musí zlomit?
Když už rozdíl ve skóre táhl na dvacet bodů, byla ve mně malá dušička. Přemýšlel jsem, jak to zlomit.

Dva body v poslední čtvrtině byly dány naší výbornou obranou?

Naše obrana byla dobrá a naopak hosté už měli problémy s fyzičkou.

Kdo z našich hráčů vnesl na hřiště nejvíce energie?

Ve druhém poločase byla energie cítit ze všech našich hráčů, ale nesmírně důležitý byl koš Jirky Welsche, za nerozhodného stavu, kterým jsme se po dlouhé době dostali před ně. Jirka udělal spoustu tvrdé práce v obraně, na kontě měl nulu, ale rozhodující koš si schoval na čas, kdy byl nesmírně potřeba.

Já zápasy prožívám hodně, takže Vojtova trojka mě dostala do varu. Vojta Hruban je po utkání Českého poháru na tom střelecky velice dobře. Škoda, že neproměnil ještě alespoň jeden z košů v poslední čtvrtině, kdy mohl utkání zlomit sám.

Není potřeba až tak mluvit o samotném zápase, každý viděl, jak probíhal. Hodně jsme se trápili v prvním poločase. Nedařilo se nám a musím dát kredit soupeři, protože hrál velmi dobře v obraně a nedal nám moc příležitostí ke skórování. Měli jsme sice několik dobrých příležitostí z dálky, ale neproměnili jsme je. Přestože jsme neměli obranu také nejhorší, nedokázali jsme používat fauly. Soupeř trefil několik dobrých střel a šel do vedení. Nehráli jsme s potřebnou intenzitou a tvrdostí. 

Jsem ale opravdu hrdý na své hráče za to, jaký charakter ukázali v druhém poločase. Samozřejmě pomohlo, že jsme trefili několik dobrých trojek, ale rozhodlo, že jsme začali opravdu bojovat především v obraně. I v útoku jsme mnohem lépe a rychleji posouvali míč, nacházeli volné střelce, kteří se trefovali. Udělali jsme velmi dobrou práci na jejich nejlepších hráčích, především na Smithovi a Rothovi. V obraně se vyznamenal Jiří Welsch, ale bez pochyby také celý tým. Každý viděl, že jsme je v rozhodující třetí čtvrtině nechali dát pouze dva body. Tre Simmons vystupoval jako skutečný lídr. Rašid Mahalbašič odehrál skvělý zápas ne pro své body, umí jich dát mnohem víc, ale cením si jeho 11 doskoků. To je styl hry, který od něj chci vídat mnohem častěji. Maximum úsilí ale dali do zápasu všichni hráči, kteří byli zrovna na hřišti. 

Jsem hrozně rád, že naše šance na postup stále žije a do posledního zápasu v Sieně půjdeme s optimismem.