Na rozdíl od českého multišampiona posledních let začal se sbíráním mistrovských pohárů o rok dříve, v sezoně 2002/03 a je tedy jasné, že se přímá linka jednou přerušila. Stalo se v roce 2014, kdy v dramatickém finále slavil úspěch 3:2 na zápasy často druhý tým Levski Sofia. Tak jako si Nymburk prožíval období bez porážky v základní části, stejné roky můžeme najít u bulharského mistra ze Sofie. Stalo se tak v sezoně 2005/06, 2007/08 a naposledy v sezoně 2011/12. V ostatních jeho mistrovských sezonách mu soupeři sebrali pokaždé méně než pět vítězství.

Historie Akademiků ze Sofie však nezačíná na přelomu tisíciletí. Za téměř sedmdesátiletou historii, která se datuje od roku 1947, dokázal tým uchvátit celkem čtyřiadvacet titulů. Třikrát to bylo na konci padesátých let a pak osm titulů na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Nejúspěšnějším trenérem Academicu je Nejčo Nejčev, který dokázal právě v šedesátých a sedmdesátých letech zvednout pohár pro vítěze celkem šestkrát. V seznamu trenérů, kteří dovedli Academic na piedestal domácího mistrovství, zaujme jméno Sloboda Nikoliče. Ten se stal mistrem Bulharska v roce 2004. Pamětníkům a zvlášť opavským, bude toto jméno znít povědomě. Ano, je to ten trenér, který zanechal zlatou stopu v dresu Opavy (2002 a 2003). Stejný kouč se pak vrátil do Čech v sezoně 2008/09, aby pomohl po neúspěšném startu Pardubic do sezony, když v říjnu 2008 střídal narychlo odvolaného Ivana Vojtka a pak nakonec v dubnu 2009 byl z Pardubic sám odvolán. Slobodan Nikolič se objevil i ve druholigovém Ústí nad Labem v roce 2010.

Ač se Nymburk s týmem Lukoil Academic ve svých cestách napříč Evropou ještě nikdy neutkal, není tento bulharský tým na evropské scéně žádným nováčkem. Šestkrát startoval v Poháru mistrů evropský zemí (1958, 64, 72, 73, 74, 76). V roce 2002 poměřil síly v Koračově poháru a o rok později FIBA Europe Champions Cup for Men, to už jako čerstvý Mistr Bulharska. Další evropskou štací organizovanou federací FIBA byl pohár EuroChallenge v letech 2011, 2015. V prvním roce se probojoval do čtvrtfinále, v minulé sezoně skončil v základní skupině B poslední. Mezi roky 2003 až 2011 však nečekejte evropské vakuum, naopak jako mistr Bulharska dostal příležitost startu v poháru ULEB a následně Eurocupu. V sezoně 2003/04 se v poháru ULEB Cup probojoval až do osmifinále, kde nestačil na Lituvos Rytas. Ve stejném poháru pak odehrál dalších 5 sezon v řadě až do roku 2009. Nejvyšším umístěním bylo třikrát osmifinále. Po krátkém působení v pohárech organizovaných FIBA se vrátil do Eurocupu (2011-14). V roce 2011 Lukoil Academic porazil v kvalifikaci o Eurocup prostějovské Orly.

V letošní sezoně zatím úřadující mistr Bulharska prohrál v domácí soutěži jeden z třinácti zápasů, přičemž právě ten poslední v pořadí, když zaostal za aktuálně druhým týmem Balkan Botevgrad jen o sedm bodů. Už první vzájemný zápas těchto soupeřů byl vyrovnaný a skončil jako jeden z mála rozdílem menším než deset bodů.

V poháru FIBA Europe Cup má na svém kontě v základní části dvě prohry a to venku s Jenisejem Krasnojarsk a doma s Maccabi Rishon Le Zion. Skóre všech zápasů dosáhlo poměru 458:465. V tabulce tří týmů měla Sofie nejhorší skóre -12 a díky tomu skončila ve skupině na třetím místě. Ovšem poměr zápasů 4/2 je však posunul do role nejlepšího ze sedmi třetích týmů Východní konference. V nadstavbové skupině nestačil Lukoil na Antwerpy (na venkovní palubovce) a prohrál poměrně vysokým rozdílem jedenadvaceti bodů.

V sestavě dominují hráči z Balkánu. K sedmi Bulharům se připojil Chorvat Sakić, Srb Ratkovica, Černohorec Barović a jediným mimobalkánským hráčem byl Chad Timberlake. A tady opět můžeme prověřit povědomost o českém klubovém basketbalu. Pokud vám toto jméno něco říká, vězte, že je to hráč, který v sezoně 2006/07 nastupoval v dresu Mlékárny Kunín. Tehdy ještě jako mladíček rovnou z univerzity Fairleigh Dickinson. Od té doby se Chad potuloval Evropou a sbíral zkušenosti v Maďarsku, Německu, Polsku a také jednu sezonu pobyl v Izraeli. V posledním zápase Eurocupu však už Chad nehrál a nahradil ho jiný Američan Donnell Taylor z Maccabi Ashdod.

Z pohledu statistického je ve FIBA Europe Cupu nejvytíženějším hráčem 202 centimetrů vysoký Sakič, který je také se 106 body neproduktivnějším hráčem. Jeho doménou je podkošový prostor, ze kterého dal většinu svých bodů. Rád střílí za tři body, ale touto činností zatím spíše pomáhal soupeřům (22/2 - 9,1%). Ovšem na doskoku je králem svého týmu (66). Druhým nejlepším hráčem na doskoku je Barović (38 doskoků), který je také druhým nejlepším hráčem v počtu nastřílených bodů. Nejpreciznějším trojkařem (45,8% - 24/11) je Ivanov, třetí nejproduktivnější hráč. Rozehrávačskou taktovku drží Ratkovica se 40 asistencemi, ale také 17 ztrátami a 11 zisky.